Předvánoční volání

Jedu v podvečer přeplněnou tramvají (jak jinak v těchto dnech) a sleduji z okna čilý ruch na ulicích, barevné žárovičky, zvonečky, stromečky a chvojí, koukám na nazdobené výlohy plné věcí, které člověk ani mít nemusí, ale přesto je chce. Dívám se na všechna ta lákadla a dívám se na lidi, kteří se činí v nakupování. A co si budeme namlouvat - také nás baví hledat to nejlepší pod stromeček pro ty, které máme rádi. Takhle z okna to vypadá jen trochu legračně. Připomíná mi to jeden počítačový program pro děti. Na obrazovce poletují malí skřítkové a jeden přes druhého volají: Vyber si mě! Mě! Mě si vyber! Haló, tady jsem, klikni na mě! A děti nadšeně klikají a chvilku netuší, že pod skřítky se skrývají vzdělávací úkoly, které jim tam schovali pedagogové společně s programátory. Když to zjistí, někdy to jejich nadšení ochladí, ale to už je z jiného soudku. Skřítkové opravdu motivují. Stejně jako nazdobené výlohy, v kterých můžeme vybírat z lásky, ale taky pro marnost. Maně mě napadá několik veršů z Přísloví: Moudrost pronikavě volá na ulici, vydává hlas na náměstích. Volá na nároží plném hluku, pronáší své výroky u vchodů do městských bran. (Př 1, 20-21- kdo čteš, můžeš číst i dále). Kéž tohle volání nepřeslechneme kvůli těm ostatním.

Jana Šarounová