Budujme sbor

pozdrav synodního seniora Joela Rumla při bohoslužbách 10. dubna 2005

Milé sestry a milí bratři, jsem ve zvláštní pozici: mám vás pozdravit jako host, a přitom jsem členem právě tohoto sboru. Tato neobvyklost ovšem neznamená, že bych vás pozdravit nechtěl. A tak využívám této mimořádné chvíle, kdy v našem sboru a v církvi vítáme sestru moderátorku Church of Scotland Dr. Alison Elliot, jejího manžela Jo Elliota a její spolupracovníky v oblasti ekumenických vztahů sestru Rev Sheilagh Meeting a bratra Iana Alexandera.

Přijměte všichni pozdrav od členů synodní rady a pracovníků církevní kanceláře. A aby to nebyl jen takový čas rozpačitého hledání slov, připomenu dvě věci, které se týkají asi každého člena tohoto sboru. Týká se nás pořádání letošního zasedání synodu, budeme synodály opět hostit a věřím, že se tady budou všichni cítit dobře. Vím, že přípravy synodu nebývají jednoduché, o napjaté chvíle také někdy nebývá nouze. Tak to chodívá, kdykoli se něco připravuje. Přeji vám nadhled i chuť do veškerého chystání a příprav. Neděláme to jen pro pár lidí z ústředí církve, je to pro celou církev. Té se týká také to druhé.

Téma synodu je Budování sboru. Bude řeč asi o leckterých aspektech. Mně připadá zvláštní jedna věc — každoročně odepisujeme z církve několik stovek až tisíců členů. A děláme to jaksi samozřejmě, máme to za normální trend. Zdůvodňujeme si škrty. Mně to připadá jako něco, co je nejen proti rozumu! Nýbrž i proti poslání lidu Božího ve světě. Proto vás zvu na synod, zvu vás k přemýšlení o tomto bodu jeho programu a povzbuzuji nás všechny ke změně smýšlení — pokud na nás je, nemáme nic činit pro to, aby se církev zmenšovala a vyklízela pozice. I my tady máme ještě dost místa, aby se sem vešli ti, se kterými žijeme, kteří bezpochyby mají své trápení, těžkosti, otázky a krize. Někteří z nich by možná o tato svá neveselá a obtížná břemena přišli právě při setkání s evangeliem a zvěstí o Boží spáse. Proto budujme sbor navenek a otevírejme jej! Budujme sbor i zevnitř a nebojme se k sobě hledat takové cesty, které znemožní a vyloučí nedorozumění a střety a naopak otevřou cestu k tomu, aby prostředí sboru bylo prostředím, kde spolu umíme vycházet, jednat a pracovat. A to právě navzdory mnoha rozdílům a pohledům, které umíme si navzájem dost přesně vyčíslit a vyčíst.

Ať nám všem, tady i jinde, dá Pán Bůh hodně moudrosti a požehnání!

Joel Ruml