Knihy k užitku i potěšení

(pokračování)

Znalost knih, které jsou k dispozici také v naší sborové knihovně, se může projevit i ve zcela nečekaných souvislostech.

Většina z nás ví, že pořadatelským městem nadcházejících zimních olympijských her je italský Turín, ve skutečnosti však i další alpská horská sportovní střediska v jeho blízkosti, mezi něž patří např. Sestriére nebo také Torre Pellice. Posledně jmenované městečko (a údolí San Martino) jsme navštívili s manželkou během mé služební cesty do Itálie před pár lety, protože mi bylo neznámým pojmem, a přitom stále připomínalo něco, o čem už jsem slyšel. A co jsme zde našli? Velký chrám, který je centrem protestantské církve Valdenských (pořádají se zde jakési jejich „koncily„) a velké muzeum, které návštěvníkům přibližuje historii i současnost této církve, která má i k Čechám blízko a jejíž příslušníci zde a v okolních horách dodnes žijí. Muzeum Valdenských obsahuje i rozsáhlou knihovnu a v ní tehdy překvapivě chyběl jediný knižní titul, který jsem v souvislosti s Valdenskými znal a okamžitě si vybavil —  Valdenští od Amedeo Molnára. Dnes už tam tato kniha figuruje na čestném místě. Kdo z vás pojede na olympiádu do Turína, může se o tom přesvědčit — zrovna tak však tato knížka  nechybí v naší sborové knihovně.

M. Lešikar

Recenze

Valdenští

Evropský rozměr jejich vzdoru

(Amedeo Molnár, ilustrace Jindřich Čech, obálka, vazba a grafická úprava Ivan Urbánek, druhé rozšířené vydání, Kalich 1991 v Evangelickém nakladatelství Praha)

Dějiny křesťanského západu poznamenala celá řada skoro neustálých pokusů o reformaci. Valdenské hnutí, reformační rozběh, který si ve středověku nejdéle uchoval povahu protestu tím, že žil paradoxnost evangelické zvěsti, vznikl z lyonské iniciativy Valdésovy ve 12. století. Jako kacířské bylo toto učení vytlačováno dále do Evropy a nejvíce se uchytilo a zakotvilo právě v horách (Alpách) na pomezí Francie a Itálie v údolích Piemontu, ale i v Lombardii a někteří vyznavači dorazili přes Německo i do Čech (Lanškrounsko a moravské Fulnecko). Kniha je zajímavým čtením o dějinách evropské reformace.

Kde je co v Bibli?

Abecední klíč pro čtenáře Písma

(sestavil Antonín Frinta, ekvivalenty ekumenického překladu doplnila E. Suchá, obálka a graf. úprava P. Černý, druhé doplněné vydání, Kalich 1992)

 Jedná se o útlou, ale velmi praktickou knížečku, která může být dobrým pomocníkem při četní nejrozšířenější knihy světa — Bible. I Bible však může být pro mnohé knihou zavřenou, ba dokonce zapečetěnou a neplodnou, jak říká autor příručky. Aby tomu tak nebylo, vznikla řada pomůcek, jak do ní vnikat a moci jí užívat denně jako léku duše.

Původní práce Frintova vychází z kralického znění biblického textu (abecedně řazená podstatná jména s odkazem, kde se v Bibli dají najít), které je pro současného čtenáře doplněno (ve stejném rozsahu vybraných hesel) i o znění ekumenického překladu, který je dnes rozšířenější.