Pokud vše funguje, je to radost

Pár otázek pro Pavla Coufala, správce sborového domu a presbytera

Pavle, v lednu jsi oslavil své padesátiny. Dovol mi, abych se tě při této příležitosti — byť s nemalým zpožděním — zeptal několik otázek, které se týkají tvého života i života našeho sboru. Začnu tím, jak jsi vnímal sborový život jako dítko a teenager. Co tě na něm tehdy nejvíce zaujalo? Jak jsi prožíval svou konfirmaci? Jakou roli v tvém životě víry zaujímal postoj tvých rodičů?

Je to již poměrně dlouho. Ze sborového života si vzpomínám na účast v nedělní škole, schůzky náboženství a při nich hry, ping-pong, pozorování oblohy dalekohledem z kanceláře bratra faráře Moravce, známky, pohledy. Příprava na konfirmaci začala za br. Moravce a po příchodu br. faráře Otřísala byla intenzivní, učili jsme se části příručky nazpaměť a byli jsme zkoušeni z probrané látky jako ve škole. Byli jsme prvními konfirmandy br. faráře Otřísala. S rodiči jsem chodil pravidelně na bohoslužby. V mých patnácti letech jsme se odstěhovali na Skalku do Strašnic a nadále zůstali členy vinohradského sboru.

Není žádným tajemstvím, že ses od chlapeckých let účastnil aktivit skautu. Po oficiálním obnovení skautingu patříš mezi skautské vedoucí a funkcionáře. Co tě na skautingu nejvíce zajímá? Spatřuješ nějaké styčné plochy mezi činností skautu a církve?

Do skautu jsem začal chodit ve čtrnácti letech, těsně před jeho opětovným zrušením v roce 1970. Činnost jsme provozovali pod jinými organizacemi až do obnovení Skauta v roce 1989. V té době jsem pak měl několik funkcí (vedoucí oddílu, střediska, obvodu Prahy 3, hospodáře Prahy). Ve Skautu jsem poznal spoustu lidí, dětí, rodičů. Naším oddílem prošlo za dobu 36 let 577 chlapců, v dnešní době už chodí jejich děti. Ze skautských činností mě zajímá turistika, pozorování přírody a hlavně to, že se děti něco naučí a pak to předávají dál, tak jako to předávali starší mně. Činnost ve Skautu je podobná činnosti v církvi, je zde podobné společenství jako u nás ve sboru, ale vlastně jen u dětí, nejsou zde jejich rodiče.

Čím ses vyučil? Jaké bylo tvoje první zaměstnání?

Vyučil jsem se elektromechanikem a po vyučení jsem nastoupil ve strašnické vozovně jako opravář tramvají. Hned nato jsem začal studovat pět let večerní průmyslovou školu.

Většina členů sboru si už svůj sborový dům bez tebe neumí ani představit. Odkdy jsi zaměstnán ve sboru? Přizval tě někdo do této práce, nebo ses nabídl sám?

Ve sboru jsem zaměstnán od února 1992. V té době jsem byl již členem staršovstva i členem hospodářské komise. K této činnosti jsem se dostal tak, že mě oslovil M. Filipi ohledně údržby, pak přišlo větší budování a opravy v bytech, až toho bylo tolik, že to v týdnu po práci a o víkendech nešlo stíhat. Nabídky a ceny firem i koordinace prací byly složité, proto jsem se nabídl, že bych tu práci dělal jako zaměstnanec. Pak se začaly nabalovat další údržbářské činnosti, správa domu, účetnictví, dělám také topiče plynových kotlů, nastavuji časy vytápění, úklid po pronájmech.

Jakých změn doznala tvá správcovská činnost postupem doby?

Jak už jsem říkal výše, nejdříve sem tam oprava, pak údržba, rekonstrukce bytů a koupelen, kanalizace, elektrika, voda, nátěry oken a dveří, malování, broušení parket, úklid domu, opravy dvorů atd. Stále toho přibývalo více a více — mytí oken, domu, úklid chodníku, spolupráce s kostelníkem.

Jsi členem staršovstva a hospodářské komise. Jaké jsou radosti a starosti presbytera spoluodpovědného za sborové hospodaření?

Ono je to složitější. Kromě toho jsem ještě i zaměstnancem, a tak se stále prolíná, co je zaměstnání, koníček a co práce člena sboru. Do toho vstupuje i členství ve staršovstvu a ještě pověření členstvím v hospodářské komisi, jsem sborovým hospodářem. Do mé práce spadá také psaní faktur odběratelům, proplácení faktur dodavatelům, např. el. energie, plynu, vody, telefonického připojení, zařizuji revize elektroinstalace, plynu, kotlů, hasicích přístrojů, hromosvodů. Dále se starám o pronájmy kostela, jeho obsazování, vyúčtování a psaní faktur. Pokud vše funguje, je to radost, a pokud ne, jsou s tím starosti, někdy i o víkendech a po večerech. Závady a havárie se nedají předvídat.

Pověz, můžeš-li, který verš či myšlenka z Bible je pro tebe obzvláště důležitá.

O tom jsem nepřemýšlel, rád jsem měl Ježíšova podobenství, příběhy o Davidovi.

Pavle, děkuji ti za rozhovor i za tvou obětavou službu ve sboru.

Ptal se farář Martin T. Zikmund