Jak prosečtí faráře hledali

Ukázka z knihy

Když farář Antonín Kadlec odešel dne 18. ledna 1876 do penze, byl jmenován administrátorem dne 12.února 1876 farář František Šádek z Rané. Farář Šádek by se prý sám rád do Proseče dostal, ale, jak vypravoval kurátor B.Kadlec, nezamlouval se prosečským pro svou malou postavu a hlavně proto, že rád chodil na hony. Dva presbyteři se na počátku administrace vypravili do Rané, aby s ním ujednali vše bližší o jeho zvolení v Proseči. Poblíž Rané v polích jeden z nich chytí druhého za rameno a ukazuje mu na temný předmět v dáli na mezi. „Vidíš ho? Tamhle leží!“ Byl to farář Šádek, který tam číhal na zajíce. Druhý presbyter chvíli zaraženě stál, najednou se obrátil a pravil: „Pojďmě domů!“ Vrátili se a od té chvíle nikdo již z nich o kandidatuře Šádkově se ani nezmínil.

Pak byl dotázán choceňský farář Richard Novák, zdali by přijal místo v Proseči. Odpověděl, že by jen tehdy šel z Chocně, kdyby si značně polepšil. Proseč mu to zaručiti nemohla a tak, ač v Proseči koncem května 1876 kázal, o místo se neucházel.

Dva starší si vyjeli do kraje, aby tam nabyli informací o vhodných kandidátech, kteří by mohli býti doma doporučeni. V den Nanebevstoupení Páně je řízení Boží zavedlo do Chleb. Právě v ten den byl u seniora Janaty na návštěvě a sloužil slovem Božím František Kalda, tehdy duchovní správce a učitel evangelického učitelského semináře v Čáslavi. Odpoledne vykonával pohřeb dítka tamějšího učitele Dobiáše. Po pohřbu k němu přistoupili starší prosečtí, sdělili mu účel své cesty, prohlásili, že dál nepojedou, a požádali Kaldu, aby místo faráře v Proseči přijal. Kalda prý v pozdější době na toto setkání často s pohnutím vzpomínal. Bylo to pro něho Božím překvapením, jelikož měl ještě před druhou zkouškou a na faru nemyslel. Zkoušku složil před moravským superintendentem Benešem, který jej nechtěl do Čech propustit, poněvadž pro něj chystal místo na Moravě.

(Úryvek z knihy Českobratrské Prosečsko, Josef Dvořák a Velimír Dvořák, Eman,2006, Benešov, str.206-7)