Vinohradský sbor ČCE

Je to riskantní, dobrodružné, a proto báječné

Reportáž z nedělní školy konané 17. května v závěru synodu naší církve

Příprava na nedělní školu začíná u nás doma, a myslím i u Bruknerů, Krupičků a v dalších rodinách učitelů, v sobotu večer, když vlastní děti již spí nebo mají svou zábavu. Učiteli se tak konečně podaří po dni bohatých aktivit, stimulujících vlastního potomka, spočinout v klidu a soustředění a pomyslet na svůj zítřejší úkol, kterého se chce zhostit co nejlépe. Nikdy neví zcela přesně, s čím může následující neděli počítat: Budou děti? Kolik jich do kostela přijde, když je venku tak pěkně? Jakou budou mít náladu, podaří se je zaujmout? Nebude nakonec odcházet se smíšenými pocity, téměř vyždímán a bez znatelného důkazu, že se něco stalo, že vzácný čas setkání s  omladinou se naplnil a byl radostný? Je to pokaždé riskantní, dobrodružné, a proto báječné.

Já jsem např. tuto sobotu večer zjistila, že nemohu pracovat s jedním z navržených textů, s podobenstvím O milosrdném Samařanovi, protože k tomuto příběhu již začínám mít averzi: v odborných textech o motivacích sociální práce (oboru, kde působím) to totiž vypadá, jako kdyby v Bibli snad jiný příběh o pomoci ani neexistoval! Takže touto cestou „zlato vyrobit nelze“, jak říká klasik, alespoň v mém případě ne. Mám však i druhý text – také známý, ten má ale jiný problém, je příliš abstraktní a děti v mé skupině potřebují příběh, ne výčet A),B),C). Proto jsem se rozhodla předřadit apoštolu Pavlovi a jeho chvalozpěvu o lásce tentokrát krátký příběh pouštních otců – a vidíte, i naši rozdovádění kluci byli zaujati.

Zkuste se zaposlouchat s nimi: „ Dva staří mužové, kteří spolu žili mnoho let, se nikdy nehádali. Jednoho dne jeden z nich řekl druhému. „Pojďme se spolu pohádat, jak to dělají mnozí lidé.“

„Nevím, jak hádka začíná“, řekl společník.

„Položím mezi nás cihlu“, řekl první muž, „a budu říkat: „Ta cihla je moje.“ Potom ty řekneš: „ne, je moje.“ Potom se budeme moci pustit do hádky.

“Položili tedy mezi sebe cihlu a první muž řekl: „Tahle cihla je moje.“

Jeho společník odpověděl: „Není to tak, protože je moje.“

Na to první muž odpověděl: „Jestliže je to tak a ta cihla je tvoje, pak si ji vezmi a odejdi.“ A tak se jim nepodařilo vyvolat hádku.

A můžu vám říci: pozornost byla stoprocentní! A protože "miláškové" mají vždy přebytek energie, každou nedělku se snažím připravit nějaký výkon – tentokrát jsem se inspirovala Montessori pedagogikou a kreslili jsme symbol LÁSKY – srdce, ale oběma rukama najednou. Jen si to doma zkuste a uvidíte, že to není jen tak, aby vám obě ručičky „šlapaly“ stejně. Výsledkem tohoto cvičení byla nejen zábava, ale i nečekané „vtělení“ konkrétního samaritánství – navštívila nás milá holčička Františka, také host synodu, a její ručičky byly ještě tak malé, že potřebovaly vedení. A tak se všichni chlapáci i Adinka stali gentlemany a Františce pomáhali.

Šlo nám to spolu móóc dobře a ještě jsme se stihli vrátit k bubnům a vyšívaným talárům afrických hostí našeho sboru a synodu.

Helena Wernischová

číslo 98, červen 2009
předchozí   další

Obsah

Kázání
Bůh mi byl milostiv
… a bylo velmi dobré (Gen 1, 31)
Výlet do Nového Města pod Smrkem
Libice
Je to riskantní, dobrodružné, a proto báječné
Slova, slova, slova VII.
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2024
ročník 2023
ročník 2022
ročník 2021
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redakce: Eliška Novotná. Tiskovou sazbu připravuje Jan Mach, internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).