Vinohradský sbor ČCE

Díkůvzdání  - sborová neděle 5.října 2003

Stůl  s dýní a hrozny vinné révy vedle kalichů, kalíšků a chleba, přichystaných k Večeři Páně. Neděle díkůvzdání. Kázání  Jaroslava Vokouna, faráře z Domažlic, kterého z opačného kouta republiky přivezl náš farář Martin Zikmund. Setkali se na Vsetíně při celocírkevním srazu mládeže. Martin tam doprovázel skupinu vinohradských a přijel pak sám s hostem v sobotu v noci, zatímco mládež zůstala na Vsetíně. Chyběla nám, ale všechno se do života nevejde. Kdyby měli být při sborové neděli konané jindy, nebyl by při ní Jaroslav Vokoun. Tak tedy - i pro ně - alespoň krátké ohlédnutí.

Kázání  rozpjaté mezi texty Gn 1 ("chvalozpěv na stvoření") a Žd 1 (o Božím Synu, "skrze něhož" Bůh tvořil). Stvoření světa i příběh Ježíše Krista patří k sobě. Všechny krásy světa i jeho vznešenost jsou jakoby směrovkou k tomu, co chtěl Pán Bůh doopravdy říci: k Ježíši Kristu. Svět i se svými "světskými" pravidly není mimo jeho sféru vlivu. Dvě kola  večeře Páně. Sbírka na vypálený evangelický kostel v Rumburku. Děti pak v prostorách nově otevřeného mateřského centra "skrmily" mísu s hrozny ze stolu Páně. Přichystala ji Jasna Krupičková.

Po požehnání se přesouváme do sborové místnosti. Jaroslav Vokoun: Evangelická identita. Skromně předesílá, že byl inspirován známým německým teologem. Trojice tezí zní: 1) Evangelická identita  je "vedlejším produktem" toho, oč reformaci šlo. Nešlo jí o novou církev, ale o  obnovu té všeobecné - a to z Božího slova kázaného a přijímaného s vírou.  2) To mějme na paměti tam, kde se jako sloupy evangelické identity tváří  pozdější hodnoty, zejména ty z 19. století, s jeho - o sobě jistě dobrými - ideály demokracie, občanské spořádanosti a racionality. 3) A už vůbec bychom se neměli nechat určovat negativně: snahou nebýt jako katolíci nebo letniční. Byl by  to projev nesvobody, kde téma určuje ten druhý a my jenom reagujeme.

Při rozhovoru přišly ke slovu vztahy s pravoslavím, smysl slov "toto jest mé tělo" při večeři Páně, možnosti dalšího vývoje římské církve za nového papeže aj.

V čase pak poledním nastal oběd. Co stůl, to téma. Někdy i několik.  U jednoho stolu tiše sedí Miluška Bukovanská. S vinohradským sborem prožila celý život a teď bydlí v Libici nad Cidlinou, v domově odpočinku ve stáří. Ráno ji přivezli Šarounovi, nazpátek Chábovi. Někdo přišel i se svým smutkem. Ovdovělí již delší dobu  i docela nedávno, nesou si někteří z nás v sobě otisk toho, jehož ztratili. Jejich smutek i prázdná místa po známých tvářích připomínají: smrti jdeme vstříc všichni. To, co je před ní, je důvodem k děkování. To, co je po ní, je otázka naší víře. 

Dík patří sestrám, které ve sboru již den  předem a v neděli od rána připravovaly jídlo (zejména Anně Kantorové a Květě Střelbové) nebo přinesly cukroví. I těm, kdo byli dopoledne s dětmi. Farářům hostu i hostiteli a všem, kdo přispěli jinak.

Petr Sláma

číslo 36, říjen 2003
předchozí   další

Obsah

Nakonec máš totiž jenom jeden hlas
Historie vinohradského sboru X
Homo christianus
Díkůvzdání  - sborová neděle 5.října 2003
Mateřské centrum v novém
Staršovstvo
Janské Lázně 2004
Program sborových akcí

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).