Vinohradský sbor ČCE

Svoboda vs. hodnoty?

Občanská válka v USA propukla v roce 1861. Armáda Konfederace, odtržených jižních států, zaútočila na základnu federální armády v srdci Jihu, v Charlestonu. Obě dvě strany, modrokabátníci či yankeeové, i šedokabátníci, vojáci Jihu, čekali rychlé vítězství. Vítězství však nepřišlo a válka skončila po dlouhých letech bojů a pustošení v roce 1865. Válkou formálně skončilo otroctví ve znovu sjednocované zemi. Chtěla bych pochopit, co rozhýbalo zemi k tomu, že ještě dnes mezi sebe lidé kladou dělící čáru: „Ty jsi yankee!“ „Ty jsi balík!“

Když válka vypukla, spojovalo obě strany přesvědčení: Naše válka je Bohem požehnaná. Zaujalo mě, že v 19. století se má v puritánsky zbožné zemi všeobecně za to, že americký národ je veden Boží prozřetelností a má poslání být světu příkladem. Víra, že lidé mohou být lepší a svět dokonalejší, vedla a vede k touze všechno zlo z Ameriky vykořenit. A být světu příkladem. Tento ideál vedl k nespočetným reformním hnutím zejména na Severu země. Tam byl navíc posilován romantickým důrazem na svobodu člověka. Zájmu reformátorů uniklo jen málo oblastí života. Někteří bojovali proti množství zel, jiní se soustředili jen na některé: na chudobu, pracovní podmínky, alkoholismus… Mezi nešvary, proti nimž obraceli severní reformátoři svůj hněv, nakonec nabylo vrchu zlo největší – otroctví. Boj za zrušení otroctví se v druhé polovině 19. století dostal do centra veškerého dění.

Píše se rok 1861. Jaké jsou pocity Severu tváří v tvář začínající válce? Průmyslový a městský Sever cítí převahu nad zemědělským Jihem. Cítí se morálně nadřazený a má touhu Jih poučit, vést ho správnou cestou a zkulturnit jej. Jih je prý příliš zahleděný do svého blahobytu, lesku a otrokářsko-plantážnického bohatství. Společnost, která stojí na násilném držení pořádku a otroctví, musí být napravena a reformována. Sever je přesvědčen, že Jih se musí vzdát svých ozdobných, ale prohnilých pilířů a začít čerpat ze životodárné svobody, vládnout silou rozumu a s myšlenkou pokroku, tak jako na Severu. Pravá svoboda je svoboda v duchu Bible a Ústavy: rovnost pro všechny. Tento úkol Severu „vést ke svobodě“ je Bohem požehnaný — i za cenu války.

A jak na Sever pohlížel zemědělský a bohatý Jih? Ani zde nechybělo vědomí převahy. Jih viděl ve svém stále vzkvétajícím blahobytu požehnání. Blahobyt jako Boží odpověď na mravnost a spravedlnost, Boží souhlas s pořádkem ve společnosti, s otroctvím. Vždyť i izraelští praotcové měli své otroky. O své otroky se poctivě starali, stejně jako my dnes. Podle Jihu byl Sever černou dírou, místem bez řádu, zákonů a morálky. Svobodě byla na severu obětována i víra, duchovní jsou tam spřaženi se zlem. Vše je dovoleno a staré dobré hodnoty jsou postupně ničeny. Seveřané jsou fanatiky hájící svobodu, v zádech jim však kráčí spoušť. Kvůli údajné svobodě podporují přistěhovalectví, ale výsledkem jsou zbídačené slumy. Válka kterou Jih vede proti Severu, je požehnaná, je to boj dobra proti zlu.

Jak vypadá současná jižanská skutečnost? Mezi studenty ve zdejším semináři je spoustu „dětí Jihu“, mnozí jsou potomky někdejších otrokářů. Základní finanční kapitál semináře pochází z 19. století a jeho ne nepodstatnou část prý tvoří slave money, peníze získané prodejem otroků. Jeden student mi vyprávěl, jak se jeho rodina každé Vánoce sejde na Štědrý večer na rodinném statku. Zde děd, spravedlivý a dobrý muž, vlastnil velké pozemky a množství otroků. Každé Vánoce děd na stolovníky shlíží ze zarámovaného portrétu nad stolem. A každé Vánoce zůstane pod tímto obrazem nezodpovězená otázka jeho vnuka: Která moje dnešní rozhodnutí budou mí pravnuci jednou odsuzovat? Rozhodnutí pro svobodu, nebo rozhodnutí pro staré hodnoty? „Support our troops“, nebo svoboda i k homosexuálním sňatkům a potratům ? Přidat se — nepřidat se?

Lucie Slámová, Decatur v Georgii, 24.února 2005

číslo 51, březen 2005
předchozí   další

Obsah

Věřím v Ducha svatého
Táborová historie
Anketa o křesťanské službě
Z historie vinohradského sboru XXIII
Svoboda vs. hodnoty?
Letní tábor Orlovy
Rodinná neděle
Ze staršovstva
Program sborových akcí

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).