Vinohradský sbor ČCE

Náboženství v postmoderní společnosti

Tomáš Halík patří k teologům a filozofům, kteří se zabývají současnou situací křesťanství v Evropě a problémem náboženství ve světě vůbec. Vývoj v tomto směru je totiž velmi pozoruhodný. Ještě v 60. letech se mělo zato, že společnost spěje k sekularizaci (zesvětštění), teologové se pokoušeli o „civilní interpretaci“, církve narážely na to, že lidé autoritu Boha odmítají a vymaňují se z jejich vlivu. Časem se však ukázalo, že společnost je spíš odcírkevněna než odnáboženštěna, že víra nemizí, jen se stěhuje z veřejného života a vnějších forem institucionálních církví do soukromí jednotlivců. V řadě evropských církví můžeme dodnes sledovat tendenci k „individualizaci víry“: v Boha věřím, ale církev nepotřebuji.

Koncem 20. století však nastal proces přímo opačný: masivní nástup náboženství do veřejného života, zejména do politické sféry: islámská revoluce, vliv evangelikálních skupin na politický život USA, konzervativní politika judiasmu v Izraeli. V celosvětovém měřítku můžeme pozorovat růst „náboženského nacionalismu“ (v afrických zemích, v Íránu, Indii, Srí Lance, střední Asii). V dnešním světě prakticky nenajdeme mezinárodní konflikt, do kterého by nějakým způsobem nebylo vpleteno náboženství. Přitom je nutné přiznat, že svět je nábožensky pluralitní. Otázka náboženství je (aspoň na Západě) věcí svobodné volby. Žádná náboženská skupina nemůže prosadit své univerzalistické nároky, a to vede nejen k toleranci, nýbrž také k fanatismu. Právě ona nejednoznačnost, šíře různých možností, relativita hodnot, které jsou zdůrazňovány jako svoboda jednotlivce, vedou zároveň k tomu, že je obtížné se v tak názorově pestrém světě orientovat. A to budí v mnoha lidech úzkost, která vede k fundamentalistickým sklonům. Lidé chtějí jasně vědět, co je pravda, co je závazné, podle čeho mají žít. Ze strachu a touhy po jednoznačném výkladu světa pak roste i agresivita a terorismus.

Informační společnost se také pomalu mění ve společnost zábavy a i v náboženském životě se stále více prosazují populisté. I velké duchovní osobnosti získávají výraznější společenský vliv jen tehdy, jsou-li představeny v mediích. Media tak nahrazují roli, kterou mělo tradičně náboženství: interpretují svět, nabízejí vlivné symboly, velké příběhy, nastolují témata veřejného zájmu a ovlivňují myšlení i styl života lidí.

T. Halík zastává názor, že nejdůležitější je v tuto chvíli otázka pravdy. Nejsme majitelé pravdy, ale přesto se nemůžeme pravdy vzdát, protože bychom přisvědčili světu, ve kterém mají právo rozhodovat jen ti silnější. Pravda je štítem proti násilí. Jestliže se tento štít nemá proměnit ve smrtonosnou zbraň, musí být v ruce těch, kdo se odříkají násilí. Oddanost pravdě musí doprovázet oddanost nenásilí, jinak se pravda sama stane zdrojem násilí (M.Volf v knize „Obejmout nebo odmítnout“). Podstatným prvkem křesťanského chápání pravdy je její eschatologický charakter – plnost pravdy Boha můžeme poznat až za horizontem tohoto světa. A proto je důležitým úkolem pravdy bránit všem pokusům absolutizovat některý z našich lidských pohledů. Ani víra ani teologie nemůže Pravdu v její eschatologické plnosti strhnout „ z nebe na zem“, Spíš by křesťanská teologie a spiritualita měly lidi učit s nadějí a vytrvalostí překonávat pokušení rezignace a skepse i triumfalismu a ideologičnosti.

(Ze sborníku „Náboženství v globální občanské společnosti“, vyd. J.Hanuš, CDK Brno 2008)

Tomáš Halík bude hostem v našem sboru na Vinohradech ve čtvrtek 20. listopadu od 18 hodin! Přijďte a pozvěte své přátele.

číslo 91, listopad 2008
předchozí   další

Obsah

Deset spravedlivých
Dny Bible
Slova, slova, slova II.
Rodinná neděle
Náboženství v postmoderní společnosti
Paul Oestreicher na Vinohradech
Rozhovory o Bibli
Požehnání
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).