Vinohradský sbor ČCE

Přervaný život - Deníky Etty Hillesum 1941-1943

Recenze

Deníky Etty Hillesum, holandské Židovky, se dostaly na veřejnost až v roce 1981, necelých 40 let po její smrti. Vzdělaná sedmadvacetiletá žena z rodiny gymnaziálního profesora je začala psát v době, kdy v Evropě docházelo ke stále většímu pronásledování Židů a kdy začínalo být jasné, že jde o jejich totální vyhlazení. Etty nebyla vychovávána k víře k Boha, náboženského života se zřejmě nijak neúčastnila, a přesto jsme prostřednictvím jejích záznamů svědky podivuhodné cesty člověka k Bohu (či Boha k člověku). V roce 1941 Etty ještě v podstatě nijak nestrádala, věnovala se studiu, přátelům, přemýšlela o životě, filozofovala. V prvních kapitolách knihy tak trochu doznívá její dosavadní život, život lehce rozmazlené intelektuálky, která se někdy až příliš zabývá rozebíráním různých pocitů či myšlenek - aspoň tak na mě kniha zpočátku působila. S přibýváním zápisů v deníku se ovšem mění jejich charakter a začínají brát člověku dech. Jakoby mimochodem jsou zmíněna opatření, která začala Židům těžce znepříjemňovat život - například zákaz navštěvovat kavárny, chodit do parků, jezdit hromadnou dopravou, příkaz odevzdat jízdní kola. Etty se s nimi vyrovnává svým způsobem: Ve volné přírodě všude kolem cest vidím tabulky s nápisem Židům vstup zakázán. Ale i nad tou jedinou cestou, která nám ještě zůstala, se klene celé nebe. Zamýšlí se i nad vztahem k utlačovatelům: Mám až příliš silný pocit, že navzdory záplavě utrpení a bezpráví všude kolem nedokážu nenávidět lidi, že všechno to odporné a hrůzné dění není nic tajemně vzdáleného a není to nějaké vnější ohrožení, nýbrž skutečná hrozba je velice blízko, protože vychází z nitra člověka. Mohou nám opravdu pořádně znepříjemnit život, mohou nás obrat o hmotné věci i o svobodu pohybu, ale nakonec jsme to my sami, kdo se špatným způsobem okrádá o nejlepší sílu. … Protože nenávidíme.

Etty si klade všechny otázky, na jaké jen člověk v těchto souvislostech pomyslí - jak obstojí, zda bude umět snášet každodenní bolesti, i když je připravena vzít na sebe to velké a zatím trochu "imaginární" utrpení. Na odvěkou otázku trpícího člověka Proč právě já? si Etty odpovídá: Proč ne já, když tolik jiných… A přesto neumí nenávidět a přesvědčuje o tom i své přátele: "Je nutné dát se prodchnout myšlenkou, že každá jiskřička nenávisti, kterou světu přidáme, udělá ze světa ještě nehostinnější místo, než jakým je." Klaas, ten starý zarytý zastánce třídního boje, řekl rozhořčeně a překvapeně zároveň: "Ano, ale to - ale to by bylo zase jen křesťanství." A já pobavená horou jeho zmatku, jsem řekla s naprostým klidem: "No a proč vlastně ne - křesťanství?" Poslední zápisy jsou už takřka jen hovorem k Bohu, prodchnutým zvláštním klidem: Lidé říkají: mě do spárů nedostanou. A zapomínají, že člověk není v žádných spárech, když je v Tvém náručí.

Poslední věta v deníku zní: Člověk by byl rád náplastí na mnohé rány.

Ti, kdo se s ní setkali v koncentračním táboře ve Westerborku, jí vydali svědectví, že náplastí na mnohé rány být uměla. Umírá společně se svými rodiči a bratry 30.11.1943, necelé tři měsíce po transportu do Osvětimi.

Jana Šarounová

Etty Hillesum: Přervaný život. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2005

číslo 99, září 2009
předchozí   další

Obsah

Otec k sobě lidi táhne
Sborový dopis
Ekumena v praxi
Slova, slova, slova VIII.
Přervaný život - Deníky Etty Hillesum 1941-1943
Tábor Orlovy 2009
Fair Trade
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).