Pet tropicana

Vycházka na výstavu

Tento „botanický“ a „plastový“ zázrak jsme mohli shlédnout při sborovém odpoledním výletě do Tróji. Po krátké "natěšené" cestě jsme se samou nedočkavostí vřítili do skleníku. Nedbaje na tropické horko jsme si dokázali užít krásu květů, ale hlavně plastových soch. Dokonce i v tunelu jsme se pod vodou dívali na kraby, ryby i ďasy z pet lahví. Modré opice i bílý dikobraz na nás zvědavě pokukovali svými pet „očky“. Všichni jako by říkali: „Co je to tu za divné tvory? A z čeho jsou vyrobeni?“ Kromě plastových vážek, žab, krokodýla i netopýrů jsme obdivovali i různobarevné motýly, kteří po nás chvílemi i lezli. Jiní byli právě vyndaní z líhně a rozbalovali si křídla (jejich kukly byly přivezeny až z Shakespearova rodného města Standfordu nad Avonou, kde je motýlí farma). Sledovali jsme chovatelku, která již zralé motýly vypouštěla ze skleněné líhně, aby se rozlétli po celém skleníku nebo se usadili na některém návštěvníku. V tropické expozici jsme viděli i plastové květiny, byly tak důkladné, že jsme si je téměř spletli s opravdovými, které umělým pralesem zářily všemi barvami. Velký déšť dokonce i s kroupami jsme slyšeli naštěstí jen přes střechu skleníku, některé zmátl zvuk pouštěný z reproduktoru. Teprve pohled na zmáčené návštěvníky, kteř právě přicházeli, nás přesvědčil a poznali jsme, čemu jsme unikli. Při procházce mezi kvetoucími hyacinty, tulipány a narcisy nás pak osvěžil mezi slunečními paprsky už jen mírný deštík. Poté jsme venku navštívili japonskou zahradu, která je jako stvořená pro hru na honěnou – pouze po kamenných chodnících. Přes vinici svaté Kláry jsme sešli k Trojskému zámku, ukončili výlet „sladkou tečkou“ v místní cukrárně a plni zážitků se vrátili domů. Tento výlet se nám velmi vydařil.

Adelaida Wernischová, 11.4.2010