Na tento den neděli 21. května,

kdy je pro vás Hrozen připraven v kostele

Ex 21, 1–11

Ex 21, 2: Když koupíš hebrejského otroka, bude sloužit šest let; sedmého roku odejde jako propuštěnec bez výkupného.

Po slovech o vztahu k Hospodinu následují jedním dechem ustanovení pro mezilidské vztahy. Není

tu předěl, není to až ta další kapitola. A není náhoda, že se začíná zrovna předpisy o otrocích – vždyť se mluví k právě vysvobozeným otrokům. Jsme přitom ovšem zaraženi tím, že otroctví je tu vlastně bez výhrady uznáváno, a to i v Božím lidu, a právě v něm. A ještě i Nový zákon s otroctvím počítá, a to i ve vztazích mezi křesťany. Vyvedení z otroctví ještě neznamená jeho úplné zrušení; k tomu zbývá dlouhá cesta. Na druhou stranu jsou k tomu řečená pravidla významným nasměrováním. Zatím jen v Božím lidu, ovšem ten má být příkladem Boží vůle pro všechny. Tato ustanovení jednoznačně posunují otroka na ose mezi věcí a člověkem, mezi objektem a subjektem, směrem k lidskosti. A začínají tím, že ruší otroctví jako absolutní a neomezené – limitují ho obdobím šesti let. Nerozumíme tomu, jak mohl někdo prodat sebe nebo své děti do otroctví, nebo proč by někdo chtěl být dál otrokem. Ale když má otrok co jíst a svobodný umírá hlady, jaká je to svoboda? Dluhy a bída mohou vidět otroctví jako únik z bezvýchodné situace. Cesta ke svobodě otroků začíná už v předpisech o dni odpočinku. A pokračuje zde. Ale neskončila a zůstává výzvou i pro dnešní svět.

Pane, otevři nám oči, ať vidíme bídu otroků a otroctví bídy dnešního světa. Dej nám sílu k pomoci a ke změně. 

David Najbrt, farář v Lanškrouně

Na každý den 2023, Kalich Praha 2022 (převzato se svolením)