Ze sborové knihovničky V roce 2012 vydalo nakladatelství Vyšehrad pátou knihu v edici Rozhovory nad biblí s názvem „Má to smysl“, ve které jsou zachyceny úvahy Petra Pokorného nad nedělními perikopami liturgického kalendáře. Po krátkém úvodu následuje 40 rozhovorů o biblických textech, závěrečná část knihy nazvaná VZPOMÍNKY má čtyři kapitoly, z nichž tři jsou věnovány autobiografii Petra Pokorného a v poslední, čtvrté části tohoto dialogu se autor věnuje svému životnímu vzoru – významné osobnosti evangelické teologie Josefu Bohumilu Součkovi. Následující ukázka je z 34. rozhovoru nazvaného „Naděje navzdory lidské slabosti“, který se zamýšlí nad Druhým listem Timoteovi 2,8–13: Navzdory šířící se deziluzi, skepsi, nihilismu a sobectví se dnes mezi lidmi projevuje stále více touha dělat něco smysluplného a skutečně lidského. Mnoho mladých lidí si uvědomuje, že v jejich životě má nejzřetelnější smysl pomáhat slabým, starým a postiženým lidem. Proto jich takové množství pracuje v neziskových organizacích jako dobrovolníci. Nápadná je také snaha mnoha našich spoluobčanů uchovat přírodu a zajímavé tradice i památky z minulosti pro příští generace. Co lidem, kteří všechny tyto chvályhodné činnosti dělají, chybí, aby mohli mít skutečnou naději pro svůj život? Chybí jim jasná perspektiva, s níž by měli přijít křesťané, kteří by měli srozumitelně sdělit, že všechny tyto snahy mají společného jmenovatele a že v malém jsou to projevy téže moci, kterou poznali v Kristově zmrtvýchvstání. Proto vyznáváme, že se blíží „den“, a proto jdeme vstříc jitru, a ne rozpadu, nicotě a noci. S tímto zaměřením pak mohou lidé formovat své životy a s touto perspektivou se také mohou všechny uvedené aktivity slévat do jednoho společného proudu.
Poznámka autorky anotace: Barbora Uličná |