Na biblickou? A proč?

V nedávném rozhovoru na téma, zda existuje nebo neexistuje krize v naší církvi, byly zmíněny několikrát také biblické hodiny. Chodí na ně čím dál méně lidí, a to i těch, kteří poměrně pravidelně navštěvují nedělní bohoslužby. Je to jev celkem obecný v celé církvi. Je biblická hodina útvar, který se přežil? Připravují ji faráři nudně a neobjevně, měli by hledat nové formy? Má ještě dnes cenu číst si společně z Bible, odkrývat taje textu, hovořit o něm a snažit se přijít na to, zda a jak k nám mluví? Nebo to pro svůj život nepotřebujeme? Nebo potřebujeme, ale biblická hodina nám to prostě nedává? Máme skutečně tak málo času, že na biblické hodiny přicházet nemůžeme, a to ani pravidelně, ani třeba jednou za měsíc, ba vůbec nikdy? Nebo je to pro nás čas strávený tak málo smysluplně, že raději v každodenní přetíženosti dáme přednost něčemu jinému?

Nevím, zda na tyto otázky existují jednoznačné odpovědi - konečně dát si je můžeme každý sám, nikdo nás u toho nemusí kontrolovat a nikomu není třeba se omlouvat. Nemá asi ani smysl vzbuzovat pocit povinnosti nebo apelovat na potřebu ocenit svou účastí práci faráře či farářky - i když každý, kdo si někdy připravoval nějakou přednášku nebo seminář, by ho asi raději sdílel s více než třemi lidmi v auditoriu, jakkoliv někdy může zájem tří lidí povzbudit víc než zívající zástup.

Co ale smysl má, je pozvání. Přijďte a okuste, třeba alespoň mimořádně, jednou. Ne vždy se člověku chce, obvykle přispěchá unavený na poslední chvíli s myšlenkami na to, co nestihl a stihnout ještě musí. I tak je ale dobré si alespoň občas i během týdne připomenout, že život má také jiný rozměr než každodenní spěch. Někdy jde totiž to povídání nad Biblí až na dřeň a slovo k člověku promluví- a to zcela osobně a třeba i do konkrétní situace. Někdy člověk lépe porozumí nějakému textu, někdy uslyší větu, která mu utkví na dlouhé týdny.

V našem sboru jsou nyní dvě podoby biblických hodin - pravidelná středeční se sestrou farářkou Čaškovou a jedenkrát měsíčně v úterý ekumenická biblická s bratry a sestrami z okolních sborů pod vedením bratra profesora Filipiho. Na obě jste srdečně zváni.

Jana Šarounová