Táborové ohlédnutí

Výběr z odpovědí na anketu

1. Jak hodnotíte dopolední program pro děti? (židovská škola)

• Výborný, znám jenom z doslechu od Marty, ale spoustu se naučila. Asi je to taky moje profesionální deformace, ale líbí se mi, když společné křesťanské pobyty obsahují taky kus učení … protože si myslím, že jsou v dnešní době letní tábory tou nejefektivnější formou katecheze, tak aby se využila.
• Zdálo se mi to pro děti moc dlouhé.
• Krásné kostýmy, scénky, škoda, že zadání úkolů často nesrozumitelné pro nižší věkovou kategorii.

2. Jak hodnotíte odpolední program? (hra)

• Výborný. Co jsem zažil (1 den) a slyšel, byla to skvělá kombinace fyzického a intelektuálního zapojení… (ještě teď si škrábu lýtko, jak jsem hrál medvěda).
• To nejmenší družstvo bych tolik nevynechával. Jsou soutěživí a jistě by zvládli i malinko náročnější úkoly. Volil bych jen o trochu méně náročný program s tím, ze jim pomohou dospělí.
• Moc podařené hry, pěkně připravené, pro růžové to bylo vzhledem k věku výborné.

3. Jak hodnotíte výlet?

• Já bych jen zkrátila to hledání hřbitova v Humpolci, ale chápu, že tam byli slabší účastníci, všichni ale přežili a navzájem jsme si pomohli!
• Náročný, vtipný, testovací co do odolností fyzických i psychických, hluboký zážitek ze hřbitova i kostela, určitě něco na co se bude s úsměvem vzpomínat.
• Příliš dlouhý pro malé děti.

4. Jak se vám líbil program pro dospělé?

• Mně se líbilo povídání Mikuláše a vůbec společenství večer pokaždé.
• To večerní popovídání u vína? To bylo moc pěkné. To se mi z celého tábora líbilo nejvíc.
• Líbilo se mi, že skoro žádný nebyl, to už bych vůbec nestíhala! Mikulášův večer úžasný v tom, že typicky mikulášovský!

5. Jaký je váš celkový dojem a pocit z tábora?

• Vynikající, a to i když odmyslím naši docela soukromou radost, že nám ještě úplně nezarostly všechny dřívější vinohradské cestičky. Moc se mi líbilo, kolik lidí se nějak účastnilo. Vnímám ten kus přípravných prací předtím (oslovit lidi, dohodnout konkrétní úkoly), ale bohatě se vyplatil.
• Naprostá spokojenost, pohodová atmosféra plná Boží přítomnosti.
• Byli jsme hodně spolu a pospolu a společně prožívali a zažívali a zpívali a o to mi především šlo.

6. Co se vám nejvíce líbilo?

• Společenství všech a radost ze setkávání, líbilo se mi toho mnoho.
• Byl jsem krátce. Nejvíc se mi líbilo pár pěkných rozhovorů. Ale vnímám tuhle zákonitost: samy od sebe by se ty rozhovory takhle neurodily. Kdybychom se sešli jen tzv. „k rozhovorům“, tak z nich nic nebude. Zatímco když se rozhovory odehrávají v přestávkách mezi bloky programu a vším dalším organizovaným, jen tak mimochodem mimochodem, jsou to ty pravé. Takže: ano programu, který má dost mezer.
• Líbil se mi tichý ohled na různé zvláštnosti tohohle skutečně evropského tábora se všemi komunikačními obtížemi.

• Výlet.
• Střílení melounu. Brouci a příroda.
• Noční pochod lesem, pobožnosti Evy Vymětalové, jídlo.
• Být spolu!!!!!!!! Obdivuhodná Marta Kadlecová, chápavá a přelaskavá Jarmila, klidná a přírodovědná Zdena, intelektuálně akční Helena, super vtipný Filip, profi obětavá rodná sestra Blanka, charismaticky srozumitelný Petr, legračně lidový Mikuláš, zpěvná Ester, dobře naladěný Jirka, zemitý Mirek, všechny mé báječné souputnice mámy – Lucka, Evička, Jíťa, Laura, Eva, skvělé návštěvy, které tolik pomohly a podpořily – Monika a Jana… a všichni ostatní, na které jsem zapomněla, a hlavně – všechny obdivuhodné děti, které nás tolik učí!

7. Co se vám nejméně líbilo?

• Málo hub v lese
• Dost mi vadilo, ze nebyl vůbec žádný oheň. To, že se nepovedl závěrečný, chápu – lilo. Ale mrzelo mne, ze nebyl ani žádný během týdne – pro případ, že by na konci pršelo. Snad příště.
• Ne zcela srozumitelná organizace, načasování činností.

8. Jakékoli další připomínky k táboru, prosím napište zde:

• Dumám, jak na takovém táboře přivést víc ke slovu křesťanské proprium: společné čtení Bible a modlitby s otázkou, co já osobně a co náš sbor. Ale jak už to u zbožných přání bývá, nějaké kudy do toho mě nenapadá. Ale na horizont přání a snah bych to dal.
• Chyběly mi rychlostní a silové skupinové hry typu obrana a dobývání pevnosti. Možná se až příliš vycházelo ze slabosti malých děti, kterých byla většina.
• Lépe vyjasnit kritéria účasti dětí „mimo sbor“, probírat s dětmi (většími) každý den, nějak uzavírat, aby v nich nebyly smutky a nejasnosti, které se vždy objeví, také promyslet večerní pobožnosti, pro koho jsou a jejich cíl.
• Docela by mi vyhovovaly kratší výlety – spíše procházky po okolí s tím, že budeme využívat toho, ze jsme v přírodě (poznávat bylinky, květiny, stromy, živočichy… ). Prostě to, co nemáme v Praze.
• Mrzelo mne, že jsem kvůli obsazenosti musela odmítnout známou, která uvažuje o křtu syna u nás a ráda by začala chodit do kostela. Tábor by jí i dětem pomohl nás lépe poznat.
• Příště do družstev zařadit děti náctileté nebo rovnou dospělé, alespoň jako určitou supervizi, aby dovysvětlili a dohlédli na to, aby se zapojovali všichni členové družstva.
• Na začátku seznámit s tématem a celým programem všechny účastníky tábora( třeba vyvěšením velké cedule), aby mohli být lépe ku pomoci a břímě neleželo jen na jednotlivcích, kteří vše připravili.

jaš