Vinohradský sbor ČCE

Vytvářet pocit, že je stále někdo „doma“

Rozhovor s Monikou Chábovou a Martou Kadlecovou o Křesťanské službě v našem sboru (1. část)

Rozhovor o Křesťanské službě (KS) s Monikou Chábovou ( MCH) proběhl v září na Vinohradech a s radostí jsme se k němu sešli i s naší bývalou dlouholetou sborovou sestrou a pracovnicí vinohradské Křesťanské služby Martou Kadlecovou ( MK). Během příjemného rozhovoru jsem však brzy naznal, že kvůli skromnosti a pokoře jmenovaných sester, jež mimo jiné překypují živou vírou a nadšením pro práci s lidmi, jen těžko získám úplný přehled o jejich nasazení pro věc KS a všech činnostech spojených s jejich službou členům našeho sboru. Přesto se nechte pozvat k přečtení záznamu rozhovoru a přijměte jej mimo jiné i jako pozvání k účasti na aktivitách naší KS, nebo jako informaci o možnostech, na koho se obrátit v případě, že víte o někom, kdo by rád „službu“ (význam uvozovek vnímavý čtenář pochopí při čtení rozhovoru) vinohradské Křesťanské služby přijal.

Když byste měly říct „Křesťanská služba

jedním slovem, které vás napadá jako první?“

MCH Sdílení.

MK Ano, souhlasím – sdílení.

A proč?

MCH Myslím, že slovo služba je příliš silné a že již se nehodí k tomu, co v KS děláme. „Služba“ je podle mě něco mimořádně náročného – časově nebo pracovně a i jinak, něco, co člověk musí dělat s velkým nasazením, možná sebezapřením – ale to není to, co děláme. MK Křesťanská služba je zavedený pojem, ale již to správně nevyjadřuje nynější činnost KS. To tak bylo dříve, když nebyly zavedeny sociální služby, činnost Diakonie. Tehdy šlo o službu u starých a nemocných ve všech směrech. Nevím, jak by se to mohlo jmenovat jinak.
foto: marta

MCH Je to také spousta aktivit, které se službou jako takovou nesouvisí. Souvisí to s tím, že se dnes KS účastní skupinka konkrétních lidí, každý má do něčeho chuť, a proto je to tak rozmanité. I věkově.

Cítím, že jde z velké části i o citovou záležitost, sálá z vás nadšení pro věc.

MK No, to určitě, Monika se do toho tak báječně dostala, tak se toho ujala?

MCH já doufám, že to i ostatní baví.

Bezesporu jsou i lidé, kteří se zapojí proto, že mají za důležité se přemoci a jít pomáhat.

MCH Když jim to udělá radost, že se překonají, tak proč ne. Ale já to tak necítím?

MK A když se podíváš na ostatní – Jarmilu, Janu a všechny ostatní v KS, tak to taky tak asi necítí. Člověk může hodně dávat, ale i moc přijímat při těch rozhovorech a návštěvách! Myslím, že se to hodně změnilo, zůstal jen ten pojem – služba, ale náplň činnosti je něco úplně nového.

Kdy a kde jste se s Křesťanskou službou setkaly poprvé ve svém životě?

MK Já už jako dítě v našem sboru přes maminku a sborovou sestru Čechovou, které tam tehdy pracovaly. Opravdu se chodilo pomáhat nemohoucím starým členům sboru, ošetřovat je, pečovat o ně. V našem sboru na Vinohradech byla Křesťanská služba v této oblasti velmi aktivní, velmi silná. Když jsem byla již větší, pan farář Otřísal mi jednou řekl „Marto, bylo by potřeba?“ (usmívá se, pozn. aut.) a já začala intenzivně v KS pracovat.

MCH Já se setkala s KS v době, kdy jsme začali chodit do sboru na Vinohradech, přes Martu Kadlecovou a pak přes bratra faráře Martina Zikmunda. Ani nevím jak, prostě postupně jsme se zapojovali – asi to bylo úplně přirozené. Bylo to asi tak před 13 lety.

Co vás vedlo k aktivnímu zapojení do činnosti KS, přišlo to samo, nebo vás někdo oslovil?

MCH Asi oboje?

MK Já jsem byla fascinovaná, jak se Monika toho dobře ujala, jak to zvládala, krásně to převzala.

MCH Velkou roli také hrál přístup tehdejšího faráře Martina Zikmunda, který byl v této oblasti aktivní, chodil na schůzky KS, záleželo mu na tom. Dostaly jsme od něj pověření k službě, to bylo pěkné a povzbuzující. Také hrálo roli to, že tehdy několik z nás mělo zhruba stejně staré děti, ty byly na náboženství a my jsme se v tu chvíli vlastně vetřely (úsměvy) na schůzky KS? bylo moc fajn, jak jsme se generačně prolínali, doplňovali. Bylo nás dohromady přes deset.

Dá se říci, že KS má své členy? Že jde o organizaci?

MK Ne, to ne, jde takříkajíc o aktivní zapojení se, ale o žádné členství se v dnešní době nejedná. Když farář Martin Zikmund zavedl to „pověření“ ke službě, možná to tak mohlo vypadat, ale stále trvá, že kdo se hodlá zapojit, může. Já občas někoho samozřejmě oslovím, jestli by se nechtěl zapojit. Občas dokonce slýchám – „ještě nejsem tak stará, abych se zapojovala do KS“, což je úsměvné – dříve možná skutečně šlo o činnost důchodců, ale v KS pracují členové sboru všech věkových kategorií. MCH Ano, KS je otevřena všem, kdo se chtějí jakkoliv zapojit do její činnosti. Snad jen by to měli být členové našeho sboru, protože často při návštěvách a rozhovorech již jde o velmi osobní věci, a proto je členství ve sboru důležitou podmínkou, která mne teď napadá. Hodně lidí se zapojí třeba jen jednou ročně na určitou akci či činnost – a je to skvělé, že se něčeho ujmou. Byla bych velmi nerada, kdyby o KS panovala představa, že do její činnosti se může zapojit jen ten, kdo má obdarování se rychle seznamovat s lidmi nebo kdo umí pečovat o staré, či kdo má schopnosti ve všech oblastech činnosti KS. Ne, to tak není. Máme spolupracovníky, kteří rádi třeba něco jednou za čas zorganizují, nebo jiné, kteří zase jen chtějí konat návštěvy, nebo pomocníky v kuchyňce, prostě není podmínkou zapojovat se do všech aktivit KS. Každý si může najít svou oblast, ve které mu dělá radost něco konat, nebo se k nějaké činnosti jen tak připojit.

Tím se dostáváme k otázce, co je hlavní náplní činnosti KS na Vinohradech.

foto: monika

MCH Všechno je uvedeno ve zprávě o činnosti KS, která je předkládána sborovému shromáždění. Ale přesto – činnost je rozmanitá a myslím, že není potřeba se jejím přesným stanovováním nechat svazovat v aktivitě. Někdo má rád navštěvování, někdo rád píše přání k narozeninám, někdo rád pomáhá s čímkoliv v kuchyňce, někdo se podílí na přípravě rodinné neděle, pak spousta jednorázových akcí – například organizace vánočního trhu? KS je myslím v našem sboru takovým doplňkem ke sborovým jistotám, tedy činnosti sborové sestry, sestry farářky, sestry kurátorky, presbyterů… v tom smyslu, že sbor je svým způsobem domácnost. KS pomáhá vytvářet jistotu, že tam stále někdo (jako doma) je, že je zajištěn servis, doplňky, že je na koho se obrátit. No, nevím, jestli to dovedu patřičně vysvětlit.

MK Ano, že je někdo, kdo také spoustu věcí organizuje a zve k nim, nabízí?

MCH KS je tím, kdo nabízí organizování, organizační zajištění, takové zastřešení možných aktivit – a to jak materiálně, tak pomocí svých spolupracovníků. Někdo má nápad, ale sám by ho těžko realizoval, a tak to probereme na schůzce KS a můžeme se na tom podílet ve větším počtu. Pak se věci mohou rozběhnout. Ať jde o maličkost, jako je vytištění letáčků, nebo o velkou celkovou organizaci. Že je prostě na koho se obrátit, kdo pomůže v orientaci, kdo je dostupný, kdo také zajistí třeba propagaci, zařazení do ohlášek?

Kolik členů sboru se aktivně schází na schůzkách KS?

MCH Především je třeba říct, že schůzky nejsou podmínkou, jsou příležitostí, kde se dozvědět, co je třeba, navrhnout, co by se mohlo udělat, a v neposlední řadě i příležitostí pro setkání. Každý z nás se potýkáme s časem. Ale pravidelně se schází asi tak pět aktivních účastníků, je to takové to jádro, které pak zajišťuje ono zastřešení, jak jsme se o tom již bavili. Schůzky jsou ale otevřené a i účast se podle plánovaných akcí nebo aktuální situace mění. Nicméně nejčastěji se nás sejde asi tak pět.

Často se člověk setká s názorem, že KS je ryze ženská záležitost, nebo jak již zaznělo – kroužek pro věkem pokročilé?

MK No, tak jestli to tak je, pak to má zajisté kořeny v minulosti, kdy opravdu ženy bývaly spíše doma a pečovaly o domácnost a také kvůli tomu se více zapojovaly do KS. Taktéž šlo z velké části o pečovatelskou a zdravotní službu, kde by muži své místo tehdy těžko hledali. Ale když to posléze začalo přecházet spíše v toliko návštěvní činnost, pak se zapojovali i pánové.

MCH Ani ne, mně to tak nepřipadá. A hlavně, já cítím a chtěla bych to tak – ciťme svobodu. Svobodu se zapojit, svobodu dělat, co nám dělá radost v dobrém slova smyslu. Kdo to tak necítí, nemusí být nucen. Přišlo by mi moc fajn, kdyby se muži více účastnili, ale zároveň mne nikdy nenapadlo, že KS může mít někdo spojenou jen s ženami. Rozhodně by mi bylo líto, kdyby se muži báli zapojit!

MK Muži by určitě našli uplatnění, našli by své místo, jsou potřeba. Já moc ráda vzpomínám na zapojení bratrů Lubora Kaplana a Vojtěcha Zikmunda do KS!

Kolik by asi tak byl optimální počet aktivních účastníků KS, jak se rozsah nyní dané práce KS dá zvládat v současném počtu?

MCH V současné době je to počet, při kterém kdyby někdo odpadl, znatelně by to již současný rozsah činnosti ovlivnilo. Čili nyní je tu myslím minimální nutný počet aktivních spolupracovníků. A kolik by byl optimální? Tak to opravdu nevím (úsměv). Samozřejmě, že s vyšším počtem je to veselejší.

Je něco, co naše KS nedělá, ale ráda by?

MCH (přemýšlí?)

MK Rozhodně by bylo více návštěv, kdyby bylo více lidí ochotných provozovat návštěvy. To ano, jak jsme již říkaly, bylo by to radostnější.

MCH … třeba při přípravě nedělního posezení u čaje a kávy, tam by se více lidí určitě uvítalo, v poslední době to dělá hlavně naše milá sborová sestra Jarmila Raisová, ale vlastně i funguje taková samoobsluha zrovna u toho čaje a kávy, což zároveň ukazuje, že je zájem o takovýto druh setkávání. Odpověď se tedy dá shrnout: v tomto počtu to již řadu let funguje a činnosti, které jsme rozjely, fungují. S novými lidmi by se zajisté mohly rozšířit a také třeba pozměnit, zlepšit o nové nápady, směry.

Ptal se Dan Popelář

(pokračování v příštím čísle)

číslo 120, říjen 2011
předchozí   další

Obsah

Hospodin promluvil
Vytvářet pocit, že je stále někdo „doma“
Táborové ohlédnutí
Holandské obrázky
Pozvání k dobrovolnické práci
Program nedělní školy
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2024
ročník 2023
ročník 2022
ročník 2021
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redakce: Eliška Novotná. Tiskovou sazbu připravuje Jan Mach, internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).