Adventní vázání věnců

Jako každoročně, i letos jsme se sešli velcí i malí na společné práci u jednoho dlouhého stolu, který překypoval spoustou ozdob, svíček, větviček, pájek a všeho toho, co je zapotřebí na zkrášlení adventních věnců. Dobrá nálada je samozřejmostí, ale radost dětí a jejich šikovnost je úžasná. Mají neuvěřitelnou obrazotvornost a nápady jen hýří. Také dokážou pomáhat, když si my dospělí nevíme rady. Takže krásná atmosféra, umocněná tím, že se odehrává v domu Páně.

Letos poprvé před vlastním zahájením byla společná krátká pobožnost, jejímž nosným tématem byla Důvěra a Pokora. V Bibli nacházíme celou řadu příkladů ukazujících důvěru v Nejvyššího. Jako 31. žalm Davidův, verše 15–16: Já však, Hospodine, důvěřuji tobě… „ nebo Př 3, 5–6: Důvěřuj Hospodinu celým srdcem… “.

Protože ale stojíme na prahu adventu, promítlo se toto téma silně do Lukášova textu (1, 26–38) s důrazem na Mariina slova: „Hle, jsem služebnice Páně, staň se mi podle tvého slova.“ To je přece úžasný příklad bezmezné důvěry a pokory ve sdělené poselství, kterého se nám v Marii dostává. Marie přijímá, i když možná nerozumí, neboť je to obestřeno tajemstvím, ale tuší, že je jí tu svěřen velký úkol, a velebí Boha svým chvalozpěvem: "Duše má velebí Pána a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli, že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení, že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. (Lk 1, 46–49).

To je velká víra a velké vyznání. Pokorná služebnice Páně. Zamysleme se více a s úctou nad touto služebnicí, vždyť je to matka našeho Pána Ježíše Krista.

Věra Vaňátková