Knihy vinohradských farářů

Před vánoci se dostaly na trh tři knihy, jejimiž autory nebo spoluautory jsou Ester Čašková, Petr Sláma a Martin Zikmund, kteří působili (nebo v případě Ester Čaškové působí) jako kazatelé našeho sboru.

Než půjdeme spát

Inspirace pro domácí pobožnosti s dětmi

Úvod k publikaci Ester Čaškové napsal Pavel Filipi:

Publikace „Než půjdeme spát – inspirace a povzbuzení pro rodiče“ je pěkné dílko, komplexně pojaté, teologicky korektní. Laskavý, nezákonický a přitom návodný přístup k rodičům, i těm, a zvláště těm, kteří neprošli školou křesťanské (evangelické) zbožnosti, charakterizuje tuto příručku stejně tak jako citlivý vhled do dětské duše. Je za ní široká zkušenost pastýřská a rodičovská, která se však čtenářům nevnucuje jako norma, nýbrž chce být otvíracím klíčem ke zkušenostem vlastním, což je specifikem evangelické zbožnosti. Příručka přináší mimořádně bohatý materiál ukázek a příkladů; je to potřebné kompendium, jaké u nás v evangelickém prostředí má sotva obdobu.

Nové teologie Starého zákona a dějiny

Teologickou publikaci knihu Petra Slámy vydalo nakladatelství Vyšehrad s touto anotací:

Od dob osvícenství je křesťanská Bible předmětem kritického zkoumání. Zatímco představitelé církví tuto kritiku zprvu spíše odmítali, snaží se ji biblisté na univerzitách zúročit kladně. Výsledkem této snahy byl od konce 18. století nový žánr, nazvaný teologie Starého nebo teologie Nového zákona. Práce, které nesly tento název, byly odpovědí na otázku, jaký je tedy ve světle kritického zkoumání smysl a význam Bible. V otázkách pravdy a smyslu hrály právě od dob osvícenství rozhodující roli dějiny.

Ke konci 20. století však i ony zažily sesazení z trůnu neomylnosti. Ostří kritiky se přesunulo ze zkoumaných předmětů k procesu zkoumání jako takovému, k jeho přiznaným i zamlčeným agendám. Tato kniha se soustřeďuje na to, jak dějinám rozumějí a jak s nimi pracují nejdůležitější starozákonní teologie 19. a 20. století. Právě úloha, jakou přikládají dějinám, je důležitým klíčem k pochopení jejich celkové koncepce.

Zdroj: www.kosmas.cz

Po cestách kamenitých

Kniha rozhovorů s Lubošem Kropáčkem

Možná si někteří vzpomenou, že islamolog Luboš Kropáček byl před několika lety hostem našich „třicátníků“ a hovořil právě na téma islámu. Z přednášky i následující diskuse asi mnohým z nás utkvěl nejen obsah, ale i skromné a nenápadné řečníkovo vystupování. V listopadu vyšla v nakladatelství Vyšehrad kniha rozhovorů, které s ním vedli Jan Paulas (editor a redaktor Katolického týdeníku) a Martin Zikmund (náš bývalý farář, nyní farář v Libici a taktéž redaktor Katolického týdeníku).

Knihu vydalo nakladatelství Vyšehrad s touto anotací:

„Islamolog a afrikanista Luboš Kropáček se již desítky let věnuje putování po neschůdných cestách poznávání dějin a kultury islámského světa. Rozhovor, který s ním vedli dva zkušení novináři, sleduje nejprve životní příběh absolventa arabistiky, anglistiky a afrikanistiky v Praze, který se v roce 1968 účastnil studentské expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v Lambaréné. Tato mnohaměsíční cesta předznamenala celoživotní zájem Luboše Kropáčka o Afriku. Až do roku 1974 působil jako odborný asistent na FF UK, poté byl donucen odejít a živil se překlady a tlumočením z arabštiny. Po roce 1989 se na fakultu vrátil, v roce 2001 byl jmenován profesorem. Luboš Kropáček je autorem mnoha úspěšných knih o dějinách, kultuře a duchovnosti islámského světa. Připomeňme asi nejznámější, opakovaně vydávaný přehled Duchovní cesty islámu (Vyšehrad, 5. vydání 2011). Islám, islámský fundamentalismus a život muslimské společnosti proto představují druhé významné téma knihy. Tím třetím je křesťanská víra, pevný základ a opora v mnoha nelehkých životních situacích. I o nich je možné se v knize rozhovorů s jednou z výrazných osobností české vzdělanosti dočíst.“

Zdroj www.ivysehrad.cz