Noc kostelů 2015 na Vinohradech

Vzhledem k loňské nižší účasti, trochu uvadajícímu nadšení i úvahám o skutečném smyslu této akce jsme přemýšleli, zda se letos do Noci kostelů vůbec zapojíme. Nakonec jsme si řekli, že nebudeme zkoumat, zda přínos Noci kostelů je alespoň trochu misijní, nebo jde hlavně o kulturu a sbírání razítek, prostě kostel otevřeme, nabídneme, co máme, a zároveň program připravíme i tak trochu pro sebe. Přípravy tak proběhly v poklidné atmosféře, bez stresu, že vše musí být perfektní. Program se podařilo v podstatě sestavit na první schůzce, našlo se také dostatek ochotných rukou pro různé druhy pomoci. Blíže o programu pojednávají další dva příspěvky, takže se zmíním spíše o celkovém dojmu. Atmosféra celého večera byla příjemná, zdálo se, že se lidé zdrželi v kostele delší dobu než v minulých letech, a to nejen u tradičně bohatého občerstvení.

Zápisů v knize nebylo mnoho, ale jeden z nich potěšil: „Bylo to tu moc krásné, takové překvapení uvnitř jsme nečekali.“

A jedna perlička na závěr: Mladý pár s miminkem odcházel z kostela, kde zrovna probíhala promluva, se slovy „pořád kecá“. Rozpačitý pořadatel se je snažil přesvědčit, že promluva nebude dlouhá. Mladí lidé se začali smát a vysvětlili, že promluva jim nevadí, ale odcházejí kvůli tomu, že „kecá“ jejich miminko a ruší všechny kolem.

Jana Šarounová

Půlkulaté výroční jsme oslavili nejenom rekordním počtem návštěvníků, ale především bohatým programem, který pro ně byl připraven. Hned u vstupu do kostela bylo pro návštěvníky připravené menší pohoštění s domácím pečivem a několika druhy nápojů. Většina z příchozích měla již za sebou kratší či delší pouť po pražských kostelích a naše tradičně výborné občerstvení pro ně bylo tou nejlepší vzpruhou před zahájením prohlídky. Po občerstvení se většina návštěvníků vydala na „naučnou stezku evangelickým kostelem.“ V kostele bylo celý večer rozmístěno několik panelů s texty a obrázky věnovanými historii a současnosti české reformace a naší církve. Ti, kteří přišli v první polovině večera, se po prohlídce kostela mohli usadit v lavicích a poslechnout si klavírní koncert Radoslava Kvapila. Přednes z díla Antonína Dvořáka byl rozdělen do dvou bloků po 45 minutách a setkal se u posluchačů s velkým úspěchem. Panu Kvapilovi proto patří za hudební doprovod vinohradské Noci kostelů velký dík celého sboru.

Když dozněla hudba, přišlo na řadu mluvené slovo. V deset hodin začala přednáška Ondřeje Rady věnovaná obrazům v našem kostele a vztahů evangelíků k výtvarnému umění. Název přednášky zněl příznačně: „Obrazy v evangelickém kostele?!“ Návštěvníci se dozvěděli nejenom o historii vzniku obrazů, které namaloval Ondřejův tatínek akademický malíř Miroslav Rada, ale i o jejich námětech a bohaté symbolice. Od instalace obrazů uplynulo letos již patnáct let a za tu dobu se staly jedním ze symbolů a poznávacích znamení našeho sboru. Ano, i do evangelického kostela obrazy patří.

Závěr večera patřil členům sboru, jejich oblíbeným textům z Bible a společnému zpěvu. Na podium vždy vystoupil jeden člen nebo členka našeho sboru a přečetl svůj oblíbený verš nebo krátkou pasáž z Bible. Mnozí pak i promluvili o svém osobním vztahu k přednesenému textu. Zazněly úryvky z evangelií, žalmy i několik úryvků z Knihy Kazatel. Po každém čtení následovala píseň v doprovodu varhan. Bez velkého přemlouvání se ve zpěvu k členům sboru se přidalo i mnoho návštěvníků. Čtení z Písma a společný zpěv byly bezpochyby vrcholem a zároveň nejhezčím zakončením letošní Nocí kostelů. Po čtení z Bible se s návštěvníky jménem celého sboru rozloučila i naše farářka Ester Čašková, které připojila závěrečné požehnání.

Velké poděkování patří všem členům sboru, kteří se na přípravě Noci kostelů podíleli. Důkazem jejich skvělé práce byl nejenom velký zájem o večerní program v našem kostele, ale i četné pochvaly od samotných návštěvníků.

Tomáš Malínek

Z letošní Noci kostelů mám dobrý dojem. Trochu jsme se obávali, jestli jsme na něco nezapomněli, jestli program není moc „chudý“… Dle mého názoru ale bylo dobře, že mezi jednotlivými částmi byly přestávky k rozhovorům, volnému procházení a občerstvení.

Jsem také moc ráda, že se nám podařilo program sestavit z „vlastních zdrojů“ – členů našeho sboru, (kromě Ondřeje Rady, který je z Vršovic). Četba „mého oblíbeného verše z Bible“ nám poodhalila nitro čtenářů, zvláště těch, kteří ještě přidali vlastní komentář.

Poté, co poslední návštěvník opustil náš kostel, jsme dostali několik dobrých nápadů, čím bychom Noc kostelů 2016 mohli obohatit. Již teď se na ni (pokud Pán Bůh dá) těším, tak se těšte také!

Jarmila Raisová