Houbařka

Recenze

"Houby z košíku jsme roztřídili a rozdělili na dvě poloviny. Hřibovité jsme zatím nechali stranou, večer je nakrájím na tenké plátky a vyskládám na síťovinu nataženou na rámu, který kdysi vyrobil táta. Vojta začal krájet hnojníky na proužky. Klobouky krájel na stejně velké kostičky a nohy zase na kolečka, a to všechno házel do litinové mísy. Já jsem mezitím osmahla cibulku na másle, rozkvedlala v míse pár vajec a zaběhla na zahradu pro kudrnku, která na zapleveleném záhonu zázrakem přežila. Do pánve jsem přihodila hnojníky, zalila je vajíčkem, přidala trochu mléka a nakonec mozeček posypala petrželkou. Talíře s jídlem jsme si přenesli na verandu. Posadili jsme se vedle sebe na dřevěnou lavici, ale Vojta zase kvapně vstal, položil oba talíře na lavici a otočil dřevěný stůl o devadesát stupňů. Teď už se nic neviklalo. Talíře vypadaly na oloupaném dřevě smutně a osamoceně. Zaběhla jsem do kuchyně pro kostkovaný ubrus a prostřela stůl. Pak jsem naplnila půllitr vodou a natrhala do něj pár chryzantém a lilií, jediných okrasných květin, které na zahradě vydržely. Zaběhla jsem zpátky do kuchyně a přinesla dvě sklenice s mlékem. Vojta mezitím improvizovanou vázu vycentroval a položil talíře s příbory na opačné strany stolu. Pohled na stůl mě zahřál u srdce. Teď bylo vše dokonalé. Takhle slavnostně prostřenou tabuli jsem již dlouho neměla."

Zasteskne se vám někdy po čtenářské dychtivosti, kdy člověk nemůže odtrhnout oči od stránek a mysl od příběhu, kdy si říkáte „ještě stránku, ještě kapitolu, jak tohle dopadne“? Když jsem byla mladší, stávalo se mi to často, později takových chvil ubylo, ale když na ně dojde, je to vždycky krása.

Naposledy se mi to stalo s knížkou Houbařka (nakladatelství Host, 2018). Doporučení čistě náhodné, autorku Viktorii Hanišovou jsem neznala. Děj mě vtáhnul a pohltil, četba naplnila celou volnou sobotu a večer už mi příběh jen v hlavě dozníval a uzavíral se. Houbařka je tedy můj tip: je o lese, houbaření a Šumavě, ale také a především o smíření, odpuštění, nezávislosti. Také o tom, co z dětství si neseme do dospělosti, co to s námi může dělat, jak s tím žít a jak se minulostí nenechat spoutat.

Ruth Šormová