Celosborový rozhovor k rozvojovému plánu 23. října

V neděli 23.10. po bohoslužbách vás všechny zveme k rozhovoru o rozvojovém plánu sboru. Staršovstvo pro něj připravilo následující materiál. Sbor ovšem není podnik, jehož podobu řídí a plánuje správní rada. Jsme společenství, které tvoříme všichni dohromady, a na každém z nás záleží, jak bude sbor vypadat. Proto vás prosíme, abyste si materiál přečetli a rozmysleli si svoje podněty, návrhy a připomínky. Budeme za ně vděční a věříme, že plán může být přínosný, když vyjádří, co opravdu chceme všichni dělat.

MATERIÁL K CELOSBOROVÉ DISKUSI O ROZVOJOVÉM PLÁNU
Farního sboru ČCE v Praze 2 – Vinohrady

1. Úvod

Vzhledem k tomu, že rozvojový plán by měl fungovat jako jakýsi manuál budoucího vývoje našeho sboru, považuje staršovstvo za vhodné, aby o něm proběhla širší diskuse v rámci sboru. Dovolujeme si vám proto předestřít tento materiál k širší diskusi o tom, kde vidíme silné a kde slabé stránky sboru, jakým směrem upnout síly ke zlepšení fungování našeho sboru a jakou máme v těchto otázkách vizi do budoucna.

2. Hospodářská situace

Sbor především těží z vlastnictví domu č.p. 1440, který je součástí pozemku p. č. 1838, k.ú. Vinohrady, na adrese Korunní 60, Praha 2 – Vinohrady. Sborový dům je ve velmi dobrém stavu a je z velké části pronajímán.

Sbor dále vlastní bytovou jednotku č. 2191/22 o velikosti 1+1, v k.ú. Vinohrady na adrese Slezská 134, Praha 3 – Vinohrady. V tuto chvíli sbor neplánuje žádný nákup či prodej nemovitostí, ani žádnou podstatnou rekonstrukci či změnu v užívání svých nemovitostí. Díky výnosům z vedlejší činnosti (pronájem nemovitostí) je sbor bez problémů schopen zajistit svůj provoz, péči o své nemovitosti i odvody do personálního fondu. To vše při zachování stávajícího úvazku faráře, který činí jeden plný úvazek. Nic nenasvědčuje tomu, že by v budoucnu mělo dojít k nějaké podstatné změně. Sbor nemá v úmyslu do budoucna farářský úvazek navyšovat.

S ohledem na velikost sboru a jeho finanční soběstačnost lze očekávat v horizontu 10 let zachování stávajícího stavu, tedy samostatný sbor s jedním plným farářským úvazkem. Staršovstvo si uvědomuje, že velmi dobrá ekonomická situace sboru představuje i závazek k solidaritě a průběžně finančně podporuje slabší sbory naší církve. V souvislosti s přechodem na samofinancování ČCE se sice daří u členů sboru probouzet větší finanční solidaritu vůči sboru, ta však nepostačuje k pokrytí nákladů provozu sboru, protože zároveň dochází ke snižování počtu členů. Staršovstvo má za to, že do budoucna by hlavním zdrojem financování provozu sboru měly být saláry a dary.

Bude tedy třeba promýšlet strategie, jak motivovat členy sboru k větší finanční angažovanosti a zároveň jak rozšířit členskou základnu sboru, tak aby fungování sboru bylo zajištěno výnosy z darů a salárů a finanční výnosy z pronájmu nemovitostí mohly sloužit především k podpoře slabších sborů.

3. Fungování sboru ve vztahu ke svým členům

Sbor je však zaměřený spíše na sebe než otevřený navenek. Bohoslužby a biblické hodiny nemají takovou účast, jakou by si staršovstvo představovalo. Chybí zapojení laiků do bohoslužeb. Pokud jde o křesťanskou službu a jiné dobrovolné služby, jejich fungování leží na bedrech úzké, stále stejné skupiny členů, sbor je nedostatečně informovaný o těchto činnostech a v komunikaci o nich chybí otevřenost.

Staršovstvo si přeje, aby náš sbor byl více otevřený všem příchozím, a chce více podporovat sociální a biblickou práci.

Staršovstvo chce iniciovat větší zapojení i jiných než jen obvyklých členů do dobrovolné práce pro sbor a u stolu Páně. Výroční sborové shromáždění by mělo být přesunuto do sborového sálu, aby bylo možné lépe vést rozhovory nad projednávanými otázkami. Staršovstvo chce dále iniciovat rozhovor o křesťanské službě, aby byla přesněji vymezena a specifikována její náplň a úkoly křesťanské služby rozděleny mezi více členů staršovstva, ideálně i mezi další ochotné členy sboru. Do programu svých jednání chce staršovstvo trvale zařadit bod o duchovní správě sboru. Staršovstvo by se chtělo dále zabývat i otázkou větší rozmanitosti hudby při bohoslužbách a obnovení setkávání „třicátníků“ za účelem podpory této věkové skupiny. Staršovstvo má za to, že sbor by se měl hlavně soustředit na činnosti, v nichž je pro své členy i širší okolí nenahraditelný.

4. Fungování sboru navenek

Ubývá také účastníků nedělních bohoslužeb. V roce 2019 se bohoslužeb pravidelně účastnilo 70 osob, dva následující covidové roky znamenaly pokles na 60 osob, v současné době klesla průměrná účast na 56.

Na tomto trendu není nic výjimečného. Podle sčítání lidu klesl za posledních dvacet let počet lidí hlásící se k Českobratrské církvi evangelické téměř na čtvrtinu. Velmi podobně jsou na tom i katolíci a husité.

Staršovstvo se přesto zamýšlí nad tím, jak tento trend zvrátit. Jako jednu z hlavních příčin nedostatku nových členů vidí v tom, že je sbor příliš zaměřený sám na sebe. Nedokáže však specifikovat, co to znamená a jakým způsobem se efektivně otevřít veřejnosti. Měli by si stávající členové více všímat nově příchozích a snažit se je začlenit do života sboru? Nebo je problém ještě hlubší a vyžaduje zásadnější debatu o tom, co může naše církev a náš sbor nabídnout širší společnosti? Anebo jde o přeceňování dopadu vlastní aktivity, protože duch vane, kam chce? To jsou náměty k diskuzi.