K dějinám vinohradského sboru VI

(pokračování z č.31)

Ve věci vyučování náboženství převzal výuku na obecných a měšťanských školách vikář Bureš, na středních školách vyučoval nadále bratr Baštecký. V té době farář ochuravěl a nemohl se plně věnovat práci ve sboru. Ve sboru také značně ochabla aktivita členů. Na sborové shromáždění, svolané na 14. březen 1900, se dostavilo jen osm členů s hlasovným právem. Stavitel Dvořák navrhl, aby byl rozšířen počet hlasovných údů sboru, který se pohyboval okolo 48, o další členy, kteří platí salár. Farář Kašpar namítal, že již v roce 1892 byla přijata zásada, aby přiznání hlasovacího práva bylo vázáno na zaplacení saláru a na aktivní účast na sborovém životě. Návrh stavitele Dvořáka pak považoval za osobní urážku. Dvořák se v tomto dovolával faráře Karafiáta, který měl stejné stanovisko, jaké podal Dvořák.

18. března 1900 se konalo sborové shromáždění k projednání zprávy o životě sboru a výročních účtů. V diskusi požadoval bratr stavitel Dvořák, aby všechny výdaje za rok 1899 byly řádně doloženy, dále požadoval podrobnou zprávu o přípravě stavby a jejím zadání, přesné znění smlouvy s architektem Sochorem a detailní rozpočet stavby. Po živé diskusi staršovstvo navrhlo, aby se o běžném hospodaření sboru a záležitostech stavby hlasovalo odděleně. Tento návrh byl zamítnut a předložené účty u zprávy o stavbě nebyly schváleny. 25. března 1900 pokračovalo jednání sborového shromáždění, na němž byly účty za uplynulý rok schváleny. Dále byl přijat návrh stavitele Dvořáka, aby do tří týdnů po dokončení stavby byly veškeré účty o stavbě předloženy sborovému shromáždění ke schválení. Dne 26. března sdělil vikář Bureš, že musí zastoupit superintendentního vikáře ve Velimi, a ze sboru tedy brzo odejde. Sborové shromáždění, které bylo svoláno na 29. duben, mělo schválit doplňky stavebního programu (kanalizace, ohradní zeď). Stavitel Dvořák navrhl, aby se o těchto doplňcích nejednalo, dokud nebudou předloženy veškeré účty za stavbu podle usnesení posledního sborového zastupitelstva. Bratr Baštecký navrhl, aby se jednalo jen o návrhu staršovstva. Po delší diskusi pak skupinka, která podporovala stavitele Dvořáka, schůzi opustila, a tím se schůze stala neschopnou dalšího jednání. Nové sborové shromáždění, které bylo svoláno na 20. květen, mělo opět projednat doplňky stavby. Při hlasování bylo 15 hlasů pro schválení a 16 hlasů proti. Kurátor bratr Polák činil za nedostatky odpovědné členy, kteří hlasovali proti. Stavitel Dvořák namítal, že odpovědnost za opatření, která staršovstvo učinilo bez souhlasu orgánů, jež mají podle církevního zřízení o nich rozhodovat, padá plně na staršovstvo. Na schůzi 21. května odsoudilo staršovstvo postup stavitele Dvořáka i dr. Navrátila a usneslo se zaslat staviteli Dvořákovi dopis s napomenutím a se žádostí, aby přestal narušovat život sboru. Staršovstvo došlo pak k názoru, že tento dopis by byl použit k agitaci proti němu samotnému, a rozhodlo se obrátit o radu ohledně dalšího postupu na seniora Molnára. Staršovstvo se dále usneslo, že svůj dopis doplní dodatkem a celé vydá tiskem pro všechny členy sboru. Na 11. červen bylo svoláno nové sborové shromáždění, které se konalo za účasti 22 členů s hlasovacím právem za předsednictví seniora Molnára. Návrhy staršovstva na stavební doplňky byly jednomyslně schváleny. Současně bylo usneseno, že stavební účty budou předloženy sboru až po úplném dokončení stavby a po jejich odborném posouzení.

Podle materiálů bratra Vladimíra Chadima připravil mch