Starý člověk je jako malé dítě
potřebuje lásku, hledá ji
jako ztracený pramének života
který tápavě odchází
do neznámého času, hledá
podanou ruku k poslechu
ozvěny srdce, jako novou Venuši
či Jitřenku a Pána Boha, kterého 
prosí o splněná přání pro své drahé
děti od kolébky až k osamostatnosti
jejich života.
Životy i příroda
jsou nekonečnou proměnlivostí
koloběhu času jako běhu času
minulosti i budoucích proměn
jako i přírodních úkazů
z výpočtu dnů a časů
„o neznámé“.
Co přinese den či noc
do nových zítřků?

Vlasta Kabátová