Římanům 6,4: Byli jsme křtem spolu s ním pohřbeni v smrt, … abychom i my vstoupili na cestu nového života

Poslední den v roce zůstane někdo vzhůru až do půlnoci, aby se ujistil, že starý rok je opravdu pryč. Někdo naopak proto, aby nový rok uvítal. Když vstupujete do nového roku, nedovolte, aby vám jej minulost pokazila nějakou hořkostí. Neboť jsou věci, které nás neodbytně zatěžují. K těm se obraťte zády a zapomeňte.

Někteří lidé chválí Hospodina každou neděli ve shromáždění, ale doma tráví bezesné noci, protože si rozdírají staré rány a znovu v duchu prožívají staré bolesti. Musíte se vyrovnat se skutečností, že některé záležitosti nikdy nevyřešíte. Když přemýšlení o nich necháte volnou cestu, zakoření se ve vaší mysli navždy.

Díky Bohu za to, že byl apoštol Pavel natolik poctivý, že připustil že stále ještě s něčím zápasí. Na rozdíl od těch, kdo pokrytecky odsuzují druhé za přesně ty věci, které sami dělají, Pavel praví: Ř 7, 14-20 Vím, že zákon je svatý… ale nedělám to, co chci… Vím, že to je hřích, který je ve mně… nečiním dobro, které chci, ale zlo, které nechci.

A my všichni, kteří jsme se domnívali, že po uvěření a přijetí Krista se zbavíme veškerého duchovního zápasu, Pavlovi za jeho slova vroucně děkujeme. Apoštol dále praví: … počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši (Řím 6, 11). Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že budeme spolu s ním také žít.“

Povězme si to dnešním jazykem: přestaňme se zabývat dávno mrtvými věcmi a problémy, připusťme, že se staly, ale opusťme je a zapomeňme. Místo abychom těžce usilovali o změnu nezměnitelného, nechme se ovládnout Boží mocí, která přetváří i nás a přetíná pouta mezi námi a všemi těmi mučivými myšlenkami. Poddejte se Boží milostivé ruce bez váhání, již dneska.

Z vysílání rozhlasu Union of Christian Broadcasters přeložila Dagmar Bružová