Den před prvním jarním dnem

Kdo si v sobotu 20.3. nepospal až do pozdních dopoledních hodin, ale vyrazil kolem deváté do vinohradských ulic, mohl si připadat, že se vrátila doba pracovních sobot a dobrovolně povinných brigád. Po Korunní ulici se totiž pohybovaly hloučky v zásadě seriózních lidí v pracovním oblečení, kteří si v rukou hrdě nesli své kbelíky, košťata, hadry, jary a leštěnky. Všichni pak mizeli v Korunní 60.

Ano, uhodli jste. Řeč je o jarní brigádě v našem sboru. Vesele se drhlo a smýčilo, pod lavicemi v kostele se vysával prach, zespodu se zase odlepovaly ztvrdlé žvýkačky, na zemi se sbíraly zakutálené desetikoruny a poztrácené sponky, čistily se ohmatané sloupy a leštily lavice. I okna se dočkala větší průhlednosti, prokoukla také chodba v domě a mnoho rohů a zákoutí. Všemu tomu hemžení velela pevnou, leč přívětivou rukou Magda Marešová. A kdo si při té vší práci v skrytu duše říkal, že má doma okna mnohem špinavější a kouty úplně nevysmýčené, ten si mohl vzpomenout na určitou paralelu, kterou můžeme číst u proroka Agea, 1,4: Je snad čas k tomu, abyste si bydleli v domech vykládaných dřevem, zatímco tento dům je v troskách? A hned se zase pracovalo lépe.

Tak příště znovu na “subotniku”!