Vinohradský sbor ČCE

Historie vinohradského sboru XV

pokračování z čísla 40

28.4.1919 se staršovstvo jednohlasně přihlásilo k petici podané synodním výborem Národnímu shromáždění ve věci nedělního klidu. V červnu tohoto roku přišel od salvátorského sboru podnět k vytvoření společné pokladny pro tři pražské sbory k placení platů duchovních. Do komise, jež byla k tomuto účelu ustavena, byli za vinohradský sbor jmenováni bratři V. Urbánek a dr. A. Lukl. V listopadu 1919 uspořádalo staršovstvo přechodně bohoslužby ve starém domě v Koperníkově ulici. Účast však byla malá. V té době byli bratři Lukl a Kadlec pověřeni na základě návrhu presbyterů k jednání s farářem Křenkem, kterého se dotazovali, zda by nepřijal místo druhého faráře ve vinohradském sboru. Farář Křenek si po první schůzce, která se uskutečnila 3.12.1919, vyžádal čas na rozmyšlenou.

V prosinci roku 1919 byl ve sboru projednáván návrh církevního zřízení, k němuž byly předloženy jednak faktické a jednak textové připomínky.

V roce 1920 pokročila jednání o zřízení společné pokladny pro tři pražské sbory. Vinohradský sbor s myšlenkou souhlasil za předpokladu, že ve všech třech sborech budou saláry vybírány povinně podle jednotného klíče. Konečné stanovisko v této věci se staršovstvo rozhodlo sdělit až po konečném určení hranic jednotlivých sborů v Praze, ke kterému došlo 28.1.1920. (Na tomto svém lednovém zasedání staršovstvo mimo jiné ještě rozhodlo, že studna ve sborovém domě bude osazena elektrickou pumpou od firmy Strnad z Libice.)

Dále se projednávala směrnice o platech duchovních také ve vztahu k možnosti zřízení společné pokladny. Bylo usneseno, že sbor se vzdá státního paušálu za předpokladu, že se ho vzdají také salvátorský a klimentský sbor. Dle pokynů seniorátního výboru by pak farář byl zařazen do osmé platové třídy státních zaměstnanců s platem 10 304 K (včetně štoly bez vyučování náboženství). Farář Marek však namítá, že takto bude zkrácen na příjmech, a doporučuje odvolat usnesení, jímž se sbor vzdává paušálu. Jeho návrh byl přijat a plat mu byl určen na 8 004 K + státní paušál. V březnu 1920 rozhodlo staršovstvo o povolání kancelářské síly do sborové kanceláře s platem 720 K ročně.

13.5. provedlo staršovstvo rozpis povinného saláru na jednotlivé členy a projednalo zásady zřízení celocírkevní pokladny podle návrhu finanční komise synodní rady.

20. srpna 1920 požádal farář Marek o roční neplacenou zdravotní dovolenou, neboť ho práce ve sboru nervově vyčerpává. Na tuto dobu se mu podařilo najít práci, která lépe vyhovuje jeho zdravotnímu stavu. Na základě této žádosti rozhodlo staršovstvo, že od 1.9.1920 bude farář Marek na neplacené dovolené a sbor mu po dobu jednoho roku poskytne byt. Pokud se k práci nenavrátí 1.9.1921, bude to sbor považovat za rezignaci a zahájí přípravy k volbě nového faráře. Administraci sboru v této době bude vykonávat farář Bednář od Klimenta. Paní farářová Marková bude vyučovat náboženství na prvých dvou stupních za finanční odměnu. Podmínky dovolené faráře Marka projednalo staršovstvo na svém zářijovém zasedání (vedeném již farářem Bednářem). Bylo usneseno, že k 1.5.1921 sdělí farář Marek, zda se bude moci vrátit ke sborové práci. V opačném případě bude sbor považován za uprázdněný a farář Marek bude povinen k 1. září uvolnit farní byt.

Zastupitelstvo toto usnesení schválilo, pouze změnilo termín, do kterého se farář Marek má vyslovit ve věci svého návratu ke sborové práci, z 1.5. na 1.1.1921. Současně bylo rozhodnuto, aby tříčlenná deputace (bratři Novotný, Lukl a Záleský) oslovila faráře Křenka s žádostí o administraci sboru s tím, že v případě uvolnění farářského místa bude jednomyslně navržen na místo kazatele. Výsledky tohoto jednání byly písemně sděleny faráři Markovi i seniorátnímu výboru. Farář Křenek však tuto nabídku odmítl a vzhledem k tomu, že sbor nebyl uprázdněný, nebylo možné jednat o kandidatuře. Staršovstvo se tedy usneslo znovu požádat o administraci faráře Bednáře s tím, že o vyučování náboženství se bude dělit vikář Valeš a sestra Marková. O nedělní školu se v té době staral bratr Kadlec a čas jejího konání byl stanoven na dobu před nedělními bohoslužbami od půl deváté do půl desáté.

Podle materiálů bratra Vladimíra Chadima připravil mch

číslo 41, duben 2004
předchozí   další

Obsah

Nová evangelizace
Historie vinohradského sboru XV
Jak to bylo letos v Janských Lázních
Když se život nemazlí
Radost i smutek
Adopce na dálku
Den před prvním jarním dnem
Ze staršovstva
Program sborových akcí
Poděkování
Letní tábory

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).