Vinohradský sbor ČCE

Ohrožuje islám Vinohrady?

Setkání Zikmund – Drápal – Štampach

Faisalova mešita, Islamabad

Vztah k islámu je již delší dobu tématem nejen sboru na Vinohradech. Zde o něm v září 2006 na setkání střední generace přednášel arabista Luboš Kropáček. Ve středu 8. listopadu jsme se kolem otázky „Ohrožuje islám západní civilizaci?“ sešli ve sborovém sále. Podnět k uspořádání sborové besedy dal text Dana Drápala, někdejšího evangelického faráře, zakladatele denominace zvané Křesťanské společenství a dnes nezávislého publicisty. V MF Dnes z 20. září 2006 napsal článek „Vysoké ploty dělají dobré sousedy“. Tvrdí v něm, že si Evropa musí konečně přiznat, že má s islámem problém. Z jeho středu se prý vůči nám soustavně ozývají nenávistné projevy, přecházející opakovaně v činy. Naší odpovědí proto musí být separace, zřetelné odlišení mezi my a vy, a to jak v zahraniční politice, tak např. v přístupu k přistěhovalcům. Pozvání k rozhovoru přijal Ivan Odilo Štampach, někdejší dominikán, později zakladatel religionistické katedry na Univerzitě Pardubice. Přestože se otázce plurality kultur a náboženství věnuje profesionálně, činí tak s plným osobním nasazením. Rozhovor svolal a jako koreferent se ho účastnil také vinohradský farář Martin Zikmund.

Sborový sál nacpaný k prasknutí, ještě po začátku se doplňují židle. Večer zahájil čtením z Bible a modlitbou Martin Zikmund. Ve svém vlastním příspěvku zdůraznil odpovědnost, kterou Evropa v situaci rostoucího napětí má. Kdysi křesťanská, dnes píše konzumní, je spolu s Amerikou stále nejsilnějším hráčem světa. Muslimům jako evropští křesťané dlužíme obraz plnokrevného a přitom mírumilovného křesťanství. Zatím nás vnímají spíše jako obyvatele té části světa, která ztratila pojem víry a mravů, ale ze světového koláče ujídá mnohem víc, než to odpovídá její velikosti. Dan Drápal zopakoval teze svého článku „Tři domy“, uveřejněného před několika lety v Kostnických jiskrách. To, co někteří označují slovem civilizace, nazývá ve svém článku arabskou metaforu „domu“. Na rozdíl od jednotného islámského domu charakterizuje prý situaci v Evropě vzájemné překrývání se chátrajícího domu křesťanství a dnes převládajícího domu sekulárního humanismu. Dům sekulárního humanismu ovšem, varuje Dan Drápal, nikdy nenadchne své obránce k takové horlivosti, jako to kdysi umělo křesťanství a jako dnes islám. Proto jsou jeho ­­— a naše v něm — vyhlídky neveselé. Ivan Štampach vyzdvihl podstatný výdobytek naší civilizace: rozdíl mezi občanstvím a náboženskou příslušností. Připomněl agresivní tóny křesťanské tradice, které si ­— ať ve svých svatých knihách, nebo v projevech svých vyznavačů — nezadají s těmi, které dnes znějí z radikálního islamistického tábora. Proti bojovným hlasům z obou stran připomněl: křesťanství i islám prý vzývají jednoho Boha (hebrejsky původně Eloah, arabsky Alláh), obě znají Ježíše. Budoucnost patří umírněným, kteří hledají shodu.

Diskuse, kterou referáty otevřely, byla místy bouřlivá, poněkud méně naslouchající — a hlavně velmi krátká vzhledem k tomu, o čem všem by bylo třeba hovořit. Dojem duelu podtrhli hosté, kteří hlasy o islámském nebezpečí podpořili potleskem. „Je opravdu Bůh Bible totožný s Bohem Koránu? Není současné vzedmutí militantního islámu trestem nevěřící Evropě? Je militantní islám projevem ztráty rozumu a podlehnutím destruktivní ideologii, nebo je v jádru odporem k sobectví a rozplizlosti Evropy? Jsou Palestinci jenom teroristé, nebo jsou to vlastenci, kteří hájí své domovy? A existuje vůbec ona umírněná mlčící muslimská většina, v níž doufají stoupenci dialogu?“ Zazněly i hlasy bez otazníků, spíše s vykřičníky. „Ne dialog, ale pozvání ke Kristu, to je to podstatné, co muslimům dlužíme! Jediným řešením problémů Blízkého východu je uznání Izraele! Liberální teologové by neměli lidi klamat tím, že islám není hrozbou! V debatách si můžeme říkat, co chceme, v Íránu však nezahálejí a co nevidět budeme v dostřelu jejich raket!“

A přece otazníky zůstávají. Je zřejmé, že v rámci jednotlivých civilizačních okruhů („domů“) existuje cosi jako kolektivní vědomí. V tomto kolektivním vědomí si mnozí muslimové dnes připadají jako kulturně i ekonomicky vyšachovaní, odsunutí na vedlejší kolej. To, co od nás, tedy z  naší bohaté a také na jejich území působící kultury zní nejhlasitěji (kvalita technologií, nenasytnost těl a mělkost duší), jim však jenom dává za pravdu, že je to nespravedlivé uspořádání světa. Široké vrstvy podobně nespokojených vedly v minulém století k nástupu fašismu a komunismu. Je otázka, zda jsou dnes věci tak daleko, že již jenom pouhou silou můžeme čelit projevům muslimské frustrace. Anebo je ještě čas setkávat se s touto frustrací, snažit se jí porozumět a za ní spatřit tvář bližního? V kruzích blízkých těm, které na Vinohradech tleskaly při slovech o muslimském nebezpečí, jsem kdysi slyšel praktickou radu pro drobná i vážná rozhodnutí. Člověk si prý má říci WWJD („what would Jesus do“, co by dělal Ježíš). WWJD, říkám si s myšlenkou na islám a Evropu. To by mě opravdu zajímalo.

Petr Sláma

číslo 70, prosinec 2006
předchozí   další

Obsah

Neboj se
Ohrožuje islám Vinohrady?
Nejdůležitější na sboru je, aby byl….
Ke kořenům našeho evropanství III.
Škola Boží služby v Collegeville II.
Konfirmace
O sboru v Merklíně
Z historie vinohradského sboru XXXIII.
Štědropolední oběd
Ze staršovstva
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).