Vinohradský sbor ČCE

Nejdůležitější na sboru je, aby byl….

Anketa

Po anketě na téma Nejdůležitější na faráři je, aby byl… jsme zkusili podívat se na věc z jiného úhlu a požádali jsme několik farářů, aby nám odpověděli na pár otázek na téma Nejdůležitější na sboru je, aby byl… První odpovědi přinášíme už dnes a věříme, že nám všem poskytnou hodně námětů k přemýšlení.

Můžete volně dokončit větu, která je v nadpisu?

aby byl….(tedy: aby byl sborem, společenstvím utvářeným samotným Kristem, subjektem sboru je Kristus, ne farář)

Živý — nejen v sociálním, ale také spirituálním smyslu. Aby cítil sám sebe jako aktivní úd těla Kristova, ne jako kritické publikum práce faráře-sólisty.

… aby v něm bylo "cítit" Mesiáše.

Má potíž je, že se neumím vyjádřit k tomu, jaký by měl být “sbor“. Je v něm mnoho lidí, jednotlivců, originálních osobností, každý za sebe tak, jak může a jak chce… To je mi vzácné. Jací mají být všichni dohromady? To by byla pro mne nějaká obecná nálepka, která nic neznamená vedle osobních setkání.

…aby v něm byli lidé, kterým na životě sboru záleží a kteří jen nečekají, až jejich očekávání naplní někdo jiný

…aby věděl, co chce, a znal své limity

Jaký postoj sboru k práci faráře vám přijde nejproblematičtější?

Postoj: inu, hochu (děvče), uvidíme, co dokážeš…, nerealistická a nadměrná očekávání od osoby faráře (myslím, že to dusí a rdousí to, co jinak může farář ve sboru spontánně a tvořivě rozvinout jako svoje obdarování) … a hlavně nedůvěra (jak se to objevilo i ve vaší anketě. …aby nebyl líný… ).

„Ty jsi náš král, a my jsme tvoji páni“ - situace kdy sbor vyžaduje práci stylem: „Dělej to sám, ale tak, jak to chceme my, jak jsme na to dlouhá léta zvyklí.“ Dále uzavřenost farníků v přímém kontaktu spojená s postranní kritikou. Případně ještě pokud faráře manipuluje do činností, které nesouvisejí s jeho povoláním.

Nepřiměřená a nevyřčená očekávání.

Co naopak farářovi nejvíce pomáhá?

Pokud vidí (alespoň minimální) plody své práce. Pokud sbor dává najevo, že jsme všichni na jedné lodi. A že se byť různými způsoby a cestami obracíme k témuž Pánu. A samozřejmě to, co sám nevidí, tedy modlitební opora.

Farář je osamělý, pomáhá však podpora a důvěra vůbec. Vědomí, že je farář taky člověk (viz J.Suchý o Šlitrovi: konec konců, je to taky člověk, když mu třeba kroutím rukou, tak ho to bolí…). Člověk, který „jen“ prostředkuje, byť za svá slova by měl ručit životem (nepřecenit však farářovu roli). Farář potřebuje nutně prostor pro osobní spiritualitu (těžko se jí může věnovat, když sbor po něm chce, aby byl aktivistou), jen technická exegeze není pojistkou pro Boží slovo.

Když se vytvoří takový prostor důvěry, že je možná i kritická zpětná vazba pro faráře.

Jak by mělo pracovat staršovstvo, aby co nejlépe doplňovalo práci vaši? Co především je pro vás na činnosti staršovstva podstatné?

Pomoci umožnit faráři, aby mohl dělat faráře (např. osvobodit ho od technických ap. záležitostí). Společné hledání cesty (problém nastává, když jedinec-skupina hodlá prosazovat své).

Presbyteři by se měli naučit sami přebírat zodpovědnost za práci ve sboru a nenechávat vše na farářích a kurátorech, kteří mají poměrně velké kvantum zodpovědnosti dané legislativou. Samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že se práci pro sbor nemohou věnovat plným časem. Tato zodpovědnost by měla být konkrétní pro dané sféry sborového života. Měli by mít také svůj podíl na pastýřské péči o sbor, pokud by se neprojevovala diletantským zasahováním do komplikovaných a citlivých situací (v tomto by měl mít farář důvěru a respekt ke zpovědnímu tajemství). Dále je přirozené, že staršovstvo bývá ve vedení sboru jakýmsi „strážcem místních tradic“ (to je neoddiskutovatelný fakt, který nyní nehodnotím). V této roli by se však (jak vůči farářovi, tak vůči iniciativním jedincům) nemělo zabydlet a stát se jakýmsi retardérem jakýchkoliv změn. Zde je důležité umět rozeznávat „znamení času“ a také „duchy“, tzn. rozlišit exces od změn nezbytných či žádoucích pro duchovní rozvoj sboru i jednotlivých farníků.

Přestože věcná odpovědnost starších a faráře není srovnatelná, v přijetí a realizaci odpovědnosti by neměl být mezi staršími a farářem rozdíl.

Jak moc je pro vás důležitá osoba kurátora/kurátorky a vzájemná spolupráce?

Moc, asi jako pro doktora sestřička.

Kurátor by měl být alespoň trochu osobností, tzn. pro faráře partnerem, nejenom „katem-vykonavatelem“ cizí vůle, ať už faráře nebo jiných lidí ze staršovstva či sboru.

Na polaritě vztahu farář/ka – kurátor/ka je spolupráce naprosto klíčová.

Co materiální podpora od sboru: je pro vás podstatná při výběru sboru, kde vidíte její úskalí, hranice?

Nevím, myslím, že si může farář těžko cokoli nárokovat, důležité to asi je, faráři mají zpravidla odpovědnost i za své rodiny, ale myslím, že kde je vnímavost a kde mají svého faráře rádi, tam ho ve štychu nenechají a ocení ho i jinak.

Obecně nevím, nikdy jsem to moc neřešil. Otázka bydlení je ale podle mě stále ještě těžko průhledný propletenec, který může vyvolávat neřešitelné konflikty.

1. Je důležité, aby obě strany vnímaly realitu situace. Farář nemá vysoký plat, většinou z něj živí také rodinu, pokud je situaci schopen řešit jeho partner z příjmů v jiném zaměstnání, lze dle mých zkušeností mluvit spíše o štěstí. Na druhou stranu finance sboru také nejsou nevyčerpatelné a jsou přinejmenším rozdíly ve sborech – jsou sbory bohaté a sbory chudé.

2. Existuje jisté referenční ustanovení v řádech, jakým způsobem se má farář podílet na nákladech spojených se sborem, nedohodne-li se jinak. Tam, kde je podíl stanoven dohodou, by se měly obě strany čas od času zamýšlet nad tím, je-li tento podíl přiměřený a pro obě strany výhodný. Existují sbory, které faráři hrad ítéměř vše, i sbory, kde je farář de facto jeho hlavním sponzorem.

3. Dělník je hoden mzdy své. Bludy, že „církev má být chudá“ a představa faráře jako „vyžírky“ z dob komunismu často podvědomě straší i v hlavách některých laiků. Přiměřená skromnost je ctností našeho povolání, nicméně ze vzduchu žít nemůžeme. Pokud sbory budou mít na kazatelovu existenci nepřiměřené matreriální nároky, je třeba počítat např. s tím, že se jeho úvazek ve sboru bude dělit s nějakým „šitím stanů“ tedy lukrativnějším světským zaměstnáním. Dlouhodobý výhled do budoucnosti církve nás navíc dříve nebo později donutí se tímto modelem zabývat - bez ohledu na zákazy, sliby a administrativní opatření shora.

4. Velkorysost bohatšího sboru by rozhodně neměla být záminkou k tomu, aby farář tancoval podle píšťalky staršovstva či vlivných sborových „klik“, stejně tak jako nedostatečnost finanční podpory u chudšího sboru by neměla být záminkou k přezíravé aroganci ze strany faráře. Opět by však chudší sbor měl být připraven akceptovat alternativu, kdy by kazatel musel zajišťovat chybějící část příjmu jinou cestou, byť na částečný úkor plnočasové práce pro sbor.

5. Tam kde chybí podpora a jsou pouze stupňované nároky k neúnosnosti, považuji tuto situaci za zcela legitimní důvod k odchodu kazatele ze sboru bez pocitu, že se zpronevěřuje svému povolání.

Něco dalšího, co tato anketa nepostihla, a vám připadá důležité…

Všechno by se dalo shrnout jedním: ve vztahu (každém vztahu) je základem vzájemné přijímání a otevřenost. Citlivost.

Již jsem se toho dotkl. Aby sbor (staršovstvo) uměl jasně říct, co od faráře očekává, co vyžaduje, co nabízí…. a také jasně formulovat závazky, hranice …

Otázky připravila Jana Šarounová

číslo 70, prosinec 2006
předchozí   další

Obsah

Neboj se
Ohrožuje islám Vinohrady?
Nejdůležitější na sboru je, aby byl….
Ke kořenům našeho evropanství III.
Škola Boží služby v Collegeville II.
Konfirmace
O sboru v Merklíně
Z historie vinohradského sboru XXXIII.
Štědropolední oběd
Ze staršovstva
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).