Nejdůležitější na sboru je, aby byl… (2. část)

Anketa

Anketa z minulého čísla, v níž jsme žádali několik farářů o odpovědi na pár otázek na téma, co považují za nejdůležitější ve vztahu faráře a sboru, pokračuje i v tomto čísle.

Můžete volně dokončit větu, která je v nadpisu?

Za nejdůležitější považujeme vědět a prožívat celým srdcem, myslí i silou, že Kristus je hlavou církve, církev má být jeho tělem. Texty Ř 12, Ef 1, 23, 1. Kor. 12, 27

Nejdůležitější na sboru je, aby ho opravdu formovala víra v Krista — tj. jeho členy spojovala nejen osobní sympatie, aby nežil jen pro sebe a nebyl zahleděný jen do minulosti

…místem, kde se lidi rádi scházejí a vědí, že to dělají v Božím jménu, a tak společně hledají, jak dát Boží lásce slovo ve vlastních životech i mezi lidmi kolem.

Jaký postoj sboru k práci faráře vám přijde nejproblematičtější?

Očekávat, že jeden člověk, farář, stačí na všechno. Je mu pomocí, když platí, že jedna hlava má své tělo a v něm různé údy, které jsou Kristem vedeny, a spolupracují jeden s druhým životně na vůli Otcově.

Divácký, při kterém navíc divák přesně ví, jak by mělo „představení“ vypadat, a je podle něho jen věcí „herce“ tj. faráře, zda tak skutečně vypadá.

Nekritický, nepřátelský, nelaskavý (farářovi pomáhá, když ta „ne-“ vezmou za své). Moc o postoji sboru k faráři neumím říct. Určitě je to (dlouhodobý) vztah a ten se oboustranně vytváří — hodně problematické je, je-li vztah už předem málo otevřený (příliš zatížený předsudky všeho druhu)

Co naopak farářovi nejvíce pomáhá?

Spolupráce, ze které je znát, že lidem o sbor jde, a která je zároveň otevřená o sporných otázkách společně a otevřeně mluvit.

Jak by mělo pracovat staršovstvo, aby co nejlépe doplňovalo práci vaši? Co především je pro vás na činnosti staršovstva podstatné?

Je součástí těla, s různými dary a posláním (toto vzít vážně, a nejen staršosvtvo, celý sbor!)

Jednat věcně a aktivně. Přijímat odpovědnost za konkrétní úkoly a rozhodovat se nejen pragmaticky.

Pracovat by mělo aktivně — nerad bych, aby farářův hlas byl jediný a rozhodující (případné spory nejsou milé, leč nejde to bez nich). Nerad bych, aby zněl toliko hlas např. kurátorův či někoho vlivného — těch hlasů by ve staršovstvu mělo být slyšet víc. Staršovstvo by mělo vést v patrnosti, co je posláním církve, a pak se rozhodovat pro různé aktivity, na které přijde a které s tím posláním korespondují. A pak by faráře nemělo moc pouštět k činnostem, jež může zajistit samo (nejrůznější opravy atd.).

Jak moc je pro vás důležitá osoba kurátora/kurátorky a vzájemná spolupráce?

Lze pokračovat konkrétněji v obraze těla Kristova. Tělo má dvě ruce — kurátor a farář — ke zvláštní spolupráci. Mohli bychom v obraze pokračovat: ruce mají prsty a) staršovstvo, b) rodina farářova

Důležitá jistě je, ale záleží i na tom, jaké je celé staršovstvo. Pokud se v něm najdou další osobnosti s chutí ke spolupráci, je možné dobře vycházet i s kurátorem, který není faráři úplně blízký.

Vzájemná spolupráce je vždycky důležitá; osoba kurátora/kurátorky není to nejdůležitější hledisko, ale jsou chvíle, kdy na kurátorovi/kurátorce hodně záleží.

Co materiální podpora od sboru: je pro vás podstatná při výběru sboru, kde vidíte její úskalí, hranice?

… náš ryzí vztah k Pánu Bohu nám otevře oči na celý život i pro ty materiální věci — ale od nich není možno začínat!

Důležité je, aby v ní měl sbor soudnost. Sporné bývají většinou otázky úhrady bydlení a cestného. Je zlé, když na jedné či druhé straně vznikne dojem, že na druhou doplácí. Podstatné proto pro mne je, aby bylo možné jednat o materiálních záležitostech věcně.

To víte, že je podstatná, ač ne nejdůležitější. Kdyby však měla znamenat pro faráře nesvobodu, pak je lépe se obejít bez ní (ptáte-li se na úskalí z hlediska farářova). Úskalí z pohledu sboru jsou asi zřejmá.

Něco dalšího, co tato anketa nepostihla, a vám připadá důležité…

V životě Pána Ježíše vidím za nejpodstatnější žít ve vůli Otcově (Mat 26, 39 -42, Mat 18, 19 - 20, Jan 14, 13-14, Filip 4, 6). Modlitba je pro všechny nesmírným darem — má být známa Bohu, ne lidem! Pán Bůh nám žehná tím, že k nám mluví, máme jej slyšet a poslechnout, abychom mohli být ku požehnání druhým, jako jsou požehnáním mnozí pro nás!

Farář i jeho rodina jsou lidé. Myslím, že je důležité, aby ve sboru našli normální lidské neúčelové vztahy.

Otázky připravila Jana Šarounová