Vinohradský sbor ČCE

Sibiř je krásná a přírodního bohatství plná země – ale je nasáklá lidskou krví

Příběh jednoho života

21. září se v dejvickém sboru v rámci programu Křeslo pro hosta konalo pozoruhodné setkání. Hostem byla Věra Sosnarová, 86 letá žena, která byla kvůli své ruské matce s bělogvardějskými kořeny ve 14 letech odvlečena z Brna do stalinského tábora na Sibiř, kde strávila společně se sestrou dlouhých 18 let. Matka v táboře zahynula. Do Československa se směly sestry vrátit až v roce 1964 pod podmínkou, že nikdy o pobytu v táboře nepromluví. Obě to vydržely 30 let – až do sametové revoluce v roce 1989. Skutečný stav věcí neznal ani manžel Věry Sosnarové, který zemřel zjara roku 1989.

foto: jahody

Setkání s paní Sosnarovou bylo v mnoha směrech neuvěřitelné – mluvila s velkou vitalitou přes dvě hodiny, bez jakýchkoliv poznámek. A mluvila o věcech, jejichž reálnosti by člověk snad ani uvěřit nechtěl.

O věcech, které by byly těžko zvladatelné i ve třech životech, natož v jednom. O strastiplné cestě vlakem na Sibiř, o znásilňování opilými bachaři a následných násilných potratech, o vraždění a upalování lidí v táboře, o brutálním zranění a pobytu v korekci, o hladu, o chvíli, kdy se ji a její sestru pokusila pomatená matka zabít. O touze dostat se zpátky, i o pomoci některých Rusů. O „náhradní“ polské mamince, která sestrám dokázala i v těchto podmínkách dát lásku. A také o pohrdání a odmítání, které po návratu zažily sestry od některých našich lidí, kteří je považovali za komunistky a Rusky.

Paní Sosnarová vyprávěla věcně, souvisle, jasně – jen v několika nejvypjatějších chvílích neudržela slzy. Často takto reagovala při vyprávění o utrpení druhých, přitom její vlastní utrpení nebylo menší. Mluvila i o víře, která ji jako pokřtěnou katoličku posilovala. O modlitbách za vysvobození i o děkování za každý den, kdy může ještě žít. A v celém tom strašlivém vyprávění neztrácela ani humor.

Příběh Věry Sosnarové byl zpracován knižně Jiřím S. Kupkou a letos byl již popáté vydán. Snad proto se na obálce knihy objevil nápis Bestseller, což mi přijde v této souvislosti mírně řečeno nepříliš vkusné, ale autentičnost svědectví to doufejme nesníží. Určitě tedy ne pro toho, kdo slyšel paní Sosnarovou na vlastní uši.

Jiří S. Kupka, Krvavé jahody. Vydal Jiří Brauner – Kartuziánské nakladatelství a vydavatelství, 2017, http://www.kartuzianbrno.cz

Jana Šarounová

číslo 178, říjen 2017
předchozí   další

Obsah

Pamatuj na den odpočinku
Z přímluvných modliteb
Dopis sboru – podzim 2017
Rok v Apostelkirche II.
Sibiř
Jednota bratrská II.
Instalace
Pozvánka na setkání Tripolis
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).