Vinohradský sbor ČCE

Dagmar a náš sbor

Ve Zdeňkově řeči z pohřebního shromáždění jsme se dozvěděli všechny podstatné věci o jejím životě i vztahu k našemu sboru v době, kdy byla ještě aktivní. Dagmar náš sbor milovala a nesmírně jí na něm záleželo, a to i když řadu posledních let nevycházela vůbec z domu a nechodila ani do kostela. V této době se její láska ke sboru projevovala hlavně modlitbami a neutuchajícím zájmem o to, co se ve sboru děje – zejména hodně jí záleželo na tom, aby náš sbor měl dobré kazatele a také dobré staršovstvo. Řada sester a možná i bratří ze sboru s ní byla v pravidelném kontaktu, později už spíše telefonickém, pravidelnou návštěvnicí a hlavně pomocnicí byla až do konce sborová sestra Jarmila Raisová, jejíž působení ve sboru Dagmar nadšeně oceňovala vždy, když jsme spolu mluvily.

Svůj pohled na sborové záležitosti sbírala v této době Dagmar ze střípků toho, co jí říkali jiní (byla vždy velmi dobře informována i o dění v celé církvi), a také z toho jak to ve sboru bývalo dřív. Její pohled byl často nekompromisní, byť stále láskyplný. Ne vždy jsme se ve všem shodly a ne vždy jsem dokázala přijmout její pohledy či rady s úplným souhlasem, což mezi nás někdy vneslo nelad. S vděčností ale vzpomínám na společné rozhovory i modlitby, vzpomínám také na její zájem o rodiny všech, s nimiž byla v kontaktu. Vzpomínám na to, když vyprávěla o svém životě, o Hrubé Vrbce, o maminkách z SOS vesniček a jejich dětech, o zajímavých osudech lidí, které jsem neznala, na její pevnou víru. S úsměvem si připomínám její termín „česká žena“, který jsem vlastně nepochopila nikdy docela, ale znamenalo to dozajista ženu upracovanou, uběhanou, ženu, která si stále stěžuje a na vše nadává, doma přetápí, běhá tryskem po schodech, zapomíná na radost ze života a také si často sama svůj život komplikuje. Dagmar v tomto smyslu českou ženou nebyla – když jí zdraví už nedovolilo být aktivní, prostě aktivní nebyla, nestěžovala si na to a našla si v životě nejen mnoho způsobů, jak pomáhat jiným, jak zůstat s lidmi v kontaktu, ale i jak být sama spokojená. A doma měla trochu zimu…

Jana Šarounová

číslo 193, červen 2019
předchozí   další

Obsah

A brány pekelné ji nepřemohou…
Paměť dobrou, víru živou, dej při smrti míti
Angličtina s dámou v kloboučku
Dagmar a náš sbor
Shrnutí 1. zasedání 35. synodu
Prohlášení prvního zasedání 35. synodu
Zprávy ze staršovstva 13.6.2019
Vaříme
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).