Vinohradský sbor ČCE

Světový luterský svaz

foto: luter
Foto z alba www.flickr.com

Stovky lidí, spousta velkých řečí, které na člověka prší od rána do večera, prohlášení, která navzdory úsilí vloženého do jejich formulace stejně neučiní svět lepším. I tak lze vnímat velká ekumenická shromáždění, mezi nimi i valné shromáždění Světového luterského svazu, které se konalo letos v září v polském Krakově.

Lze k nim ale přistupovat také jako k místu, kde se setkávají lidé z různých částí světa. Kde člověk může vykročit z ulity své církve a vidět, jak svoji víru prožívají jinde: třeba v Asii, kde menšinové luterské církve čelí útlaku ze strany většinové společnosti: ať už hinduistické, muslimské či komunistické. Nebo v Africe, kde se mnohde vyrovnávají s násilím, důsledky změn klimatu nebo nedostatkem vzdělaných farářů při rostoucím počtu členů. Nebo v Jižní Americe, kde roste popularita tzv. teologie prosperity, která zapomíná na kříž. Nebo v Severní Americe a Evropě, kde se i církve, které na to nebyly zvyklé, musejí vyrovnávat s narůstajícím sekularismem a ztrátou vlastního významu.

Světový luterský svaz sdružuje 150 církví z 99 zemí. ČCE je jeho členkou od roku 2004. Valná shromáždění se konají jednou za šest let. Úkolem valného shromáždění je určit, kudy se má v příštích letech Svaz ubírat.

Jeho tématem bylo tentokrát „Jedno tělo – jeden Duch – jedna naděje“ (srov. Ef 4,4). Každému heslu byl věnován jeden den: ranní pobožnost s tzv. „biblickou prací“, přednášky i diskuze ve skupinách, do nichž jsme byli rozděleni. Právě ta byla z mého pohledu nejzajímavější, neboť tyto skupiny byly záměrně sestaveny tak, aby se v nich potkali lidé z různých kultur a různého věku. Přednášky naproti tomu byly poněkud úmorné, vzduchem poletovala spousta velkých slov a před tolika výzvami bych nejraději někam utekla.

Hlavním řečníkem byl Tomáš Halík, který i zde rozvíjel své hlavní téma, totiž jak být církví v sekulární společnosti. Řešením není opevnit se vůči světu, ale zůstat vůči němu otevřený. Cílem ekumenismu ve 21. století proto nemá být jen jednota mezi křesťany, ale převzetí odpovědnosti za svět.

Významným bodem programu byla návštěva koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. V krásném slunečném dni jsme procházeli místy nevypověditelné hrůzy. Dosud mi zní v uších vícekrát opakovaná slova průvodkyně: „Zabíjení nebyl problém, těla byla problém.“

K úkolům valného shromáždění patří i volba nového prezidenta, jímž se stal dánský biskup Henrik Stubj?r, a osmačtyřicetičlenné rady, v níž jsem se ocitla i já. Rada pak zvolila sedm viceprezidentů, mezi nimi i maďarského biskupa Tamáse Fabinyho za náš region.

Témata, která se objevovala během valného shromáždění, zachycuje zpráva schválená na závěr jednání. Ta má vyjádřit, jak se luterské církve společně staví k problémům a výzvám uvnitř církví i ve společnosti. Důležitým tématem je pochopitelně změna klimatu, kterou my v Evropě začínáme pomalu také pociťovat, která ale už delší dobu přímo dopadá na církve a společnosti v jiných částech světa. Nejen v naší společnosti, ale také ve společenství luterských církví se začíná více mluvit také o tématu duševního zdraví. Tato oblast lidského utrpení byla dlouho stigmatizována a ignorována a nedostávalo se jí ani teologické reflexe.

Ani Světovému luterskému svazu se nevyhýbá téma, které hýbe církvemi napříč světem, a sice téma lidské sexuality. Pokus učiněný z pléna, aby valné shromáždění ve zprávě prohlásilo, že ctí sexuální praxi dosvědčenou v Písmu, nevyšel. Někteří namítali, že by se neradi vraceli k polygamii nebo plození dětí s otrokyněmi. Hlasování o tomto návrhu ukázalo, že ačkoli delegáti z různých církví zastávají odlišné postoje, nejsou nakloněni tomu, aby se toto téma stalo tématem štěpícím.

Mezi mnoha rezolucemi a prohlášeními přijatými shromážděním bylo též prohlášení k válce proti Ukrajině, na jehož formulaci jsem se podílela. Záleželo mi na tom, aby byla ruská agrese jednoznačně odsouzena a potěšilo mě, že prohlášení bylo bez problémů přijato, a to i hlasy afrických, jihoamerických či asijských delegátů.

Olga Navrátilová


Český bratr listopad 2023 (převzato se svolením)

číslo 234, listopad 2023
předchozí   další

Obsah

Kázání v neděli
Přímluvná modlitba
70. výročí ordinace žen
Světový luterský svaz
Zprávy ze staršovstva
Berkat pro Ukrajinu
Konfirmační víkend v Úštěku.
Ponecháni v ohrožení
Bookub je fajn, přidejte se!
Rozhovor s Adelaidou Wernischovou (9)
Jak bylo s Hroznem (3)
Na tento den
Zasmějme se
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2024
ročník 2023
ročník 2022
ročník 2021
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redakce: Eliška Novotná. Tiskovou sazbu připravuje Jan Mach, internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).