Sborová neděle

Ale David i všecken dům Izraelský hráli před Hospodinem na všelijaké nástroje z dříví cedrového, totiž na harfy, loutny, bubny, housličky a na cymbály.

2. Sam 6.5

Král David se nebál žádného způsobu, jak chválit Hospodina. A takovým povzbuzením, abychom se ani my neobávali a pilně chválili Boha písní novou, byla pro mě návštěva našeho církevního kantora, bratra Ladislava Moravetze, při minulé rodinné neděli.

Bratr kantor nám dal možnost zazpívat si s ním při spontánnějším a písněmi naplněném setkání, které proběhlo už v sobotu večer. Škoda, že v neděli už nedal lidu více prostoru pro zpívání, a jak on říkal pro koštování nám neznámých nápěvů. Ale „koštli“ jsme si pár krásných lidových písní, které braly za srdce. Leckdo z nás zatoužil mít někdy v neděli doprovod cymbálu a housliček. Bratr Moravetz nám přinesl také trochu ze své autorské práce. Mnohé zaujalo zhudebnění žalmu 22 a je moc dobře, že sestra varhanice již tuto skladbu zařadila do svého repertoáru.

Byli jsme též seznámeni s přípravou nového evangelického zpěvníku. Za sebe musím říct, že už se na něj těším. Vedle toho, který je již osvědčený a plný krásných písní, budeme mít další sbírku s novými nápěvy, texty i harmoniemi. Jistě bude dalším oživením našich chval.

Jediné, co mě zamrzelo, byla část programu věnovaná dětem. Byla kratičká a děti neměly možnost projevit svoji spontánnost a radost za zpěvu a pohybu, která je jim přirozená.

Díky bratru Moravetzovi za povzbuzení ke chvalám hudbou. Bůh nám dal do srdce radost z muziky a většině i radost z vlastního hudebního projevu, i když zdaleka nemusí být dokonalý. Díky Hospodinu!

Mirka Slunečková