Praktická lekce o stvoření

„ I stvořil Bůh veliké netvory a rozmanité druhy všelijakých hbitých živočichů, jimiž se zahemžily vody, stvořil i rozmanité druhy všelijakých okřídlených létavců. Viděl, že je to dobré.“ (Genesis 1,21)

„Bůh učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů. Viděl, že je to dobré.“ Genesis 1,25

Rozmanitých druhů létavců, hbitých živočichů a zeměplazů jsme měli možnost v pražské Zoo vidět dost. Ale pouze ti, přesněji ty, které se nezalekly deštivého počasí ve středu 28. května. Sešly jsme se před kostelem totiž samé dívky – Juditka, Deborka, Bětka, Anežka, Blanka a já. Vyrazily jsme s deštníky nad hlavou na tramvaj, kterou jsme jely na metro C a odtud na Nádraží Holešovice. Jaký div, když jsme „vylezly“ z metra a deštníky jsme již nepotřebovaly! Autobus do Zoo nám ihned jel, tak jsme byly „vcukublesku“ u pokladny, kde jsme vůbec (asi poprvé v životě) nestály frontu na vstupenky.

Nadšeně jsme prošly bránou a těšily se na zvířata. Obloha byla pořád zatažená, ale nepršelo, to bylo hlavní,a také – byly jsme v Zoo skoro samy! Žádné davy a školní skupiny! (To jsem ještě nezažila.) Zamířily jsme do horní části, kde jsou pavilony, ve kterých se dá schovat při nepřízni počasí. Zvířata byla zalezlá, asi se obávala deště…. Jenom nějací „jelínci“ (sitatungy) se pásli na louce.

Nyní vzhůru do Indonéské džungle! Je to unikátní pavilon, který nám odhaluje pestrý život pralesů v jihovýchodní Asii. Po stromech skákali orangutani, ve vodě plavaly želvy a pod stromy se plazili varani. Při přechodu do druhého patra jsme prošly „nočním tunelem“ kde bydlí cizokrajní netopýři, kteří nám létali těsně u hlavy. (Trochu jsme se bály, já určitě…) Po návštěvě v džungli nám vyhládlo, někdo již neodolal automatům na pití a sušenky, ostatní si koupily v jednom stánku párek v rohlíku.

Nebojácná děvčata chtěla navštívit „Afriku zblízka“, kde mají domov hadi, pavouci, myši a podobná „havěť“. (Já osobně bych tento pavilon raději vynechala, ale statečně jsem prošla, nejvíce jsem si všímala svého párku v rohlíku…).

Dál jsme mířily k novým expozicím hrochů a slonů. Hroši mají velký bazén, ze strany prosklený, takže je vidět, jak plavou pod vodou nebo chodí po dně. Hroši nás zaujali, a tak jsme je nějakou dobu pozorovaly.

To už jsme se blížily k Údolí slonů, které je největší a nejnákladnější stavbou v Zoo. Cestička vedoucí kolem se klikatí přes „domorodou vesnicí“, kde se na interaktivních tabulích můžeme seznámit se životem slonů a jejich rolí v asijské kultuře. Také jsme nahlédly do buddhistické a hinduistické svatyně a přečetly jsme si něco o úloze slonů v těchto náboženstvích. Je zde zkrátka hodně zajímavých věcí, ale sloni zatím nikde… Pak jsme je zahlédly ve velkém výběhu, sláva. Čas nám rychle ubíhal, děvčata ještě chtěla na domácí farmu, která je na druhém konci Zoo, tak jsme vyrazily.

Cestou na farmu jsme viděly barevné papoušky, vznešené plameňáky a mnoho dalších „létavců“. Domácí farma – statek je vděčný objekt pro menší návštěvníky, otázkou je, jestli kvůli tomu jít do Zoo. Naše dívky v sobě nezapřely městský původ, tak se těšily nad kačenkami, husami, kozami a nejvíc nad prasetem.

Návštěvu Zoo jsme zakončily u tučňáků a lachtanů. Neprošly jsme zdaleka vše, to se za tři hodiny nedá, ale to nebylo ani naším plánem. Byly jsme rády, že jsme mohly obdivovat „rozmanité druhy létavců a zeměplazů“. Bylo to dobré!

Jarmila Raisová