Nakresli mi Bibli

Naštěstí to po mně nikdo nechce. Dřív bych se z toho musel nějak vykroutit. Dnes už bych mohl říci: neumím nakreslit Bibli, ale někdo jiný umí. Podívej, co tu mám. A vytáhl bych knížku od Zdeňka Šorma, evangelického faráře. 111 celostránkových obrázků, pokud jsem dobře počítal. Z toho více na texty Nového než Starého Zákona. Inu, evangelium především. Ale pozor, tahle knížka není obrázková bible, ani výtvarně ani svými texty se něčemu takovému nepodobá. Obrázky vypadají jako kreslené dětskou rukou. A pokud byste chtěli vědět, jakou technikou, tak tím asi nejčastějším výtvarným nástrojem nedělních škol, totiž pastelkou. A ještě víc dětského v nich je. Mně se při pohledu na ně vybavuje, jak Ježíš říká: „Nebudete-li jako děti, nikoli nevejdete do Božího království.“ A my se pak dohadujeme, jestli myslel na dětskou hravost, fantazii, dychtivost po poznání, důvěru, pokoru, která si nemyslí, že už všechno ví. Možná na to vše Ježíš myslel a ještě na něco víc. Povzbudivé je, že podle Ježíše stát se v tomto smyslu dítětem není nemožné. Autor knihy je toho důkazem. A nám ostatním v tom tahle knížka může pomoci.

Ke každému obrázku najdete na protilehlé straně doprovodný text. Cituje verš Písma anebo Písmo parafrázuje. A často zároveň okomentuje. Zprvu mne na těch textech rozčilovalo, že jsou psány ručně atypickým písmem a že se mi nesnadno čtou. Až mi došlo, že je to jejich výhoda. Musím zpomalit, zpozornět, dát si práci. Zas jako to dítě, které ví, že bude potřebovat čas, než dospěje. Potřebujeme čas, než k něčemu pořádnému dospějeme. Tahle knížka se nedá číst rychle ani snadno. Je pro dospělé i pro děti. Úplně nejlepší, myslím, je, číst ji společně.

A když konečně písmenka komentáře rozluštím, musím se nad nimi zamyslet a otevírají se mi mnohé otázky. Kupříkladu u povolání učedníků podle Matoušova evangelia, 10. kapitoly (str. 122–123) – proč po výčtu všech jmen vybere Zdeněk právě Ježíšovo slovo: „Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte!“? Bylo by tolik jiných možností, co uvést jako úkol učedníků… Anebo komentář ke Zj 21 (str. 226–227): „… Nové nebe, nová země… a také bez chrámu. Nečekáme sebepotvrzení, ale čas, kdy nás nebude třeba, protože Bůh bude nabíledni.“ Proč z mnoha motivů této kapitoly volí právě ten, který církev osvobozuje od přílišného zaměření na sebe? Otázky, které přímo zvou k rozhovoru.

Rozhodně se vyplatí si vždycky ještě najít příslušný biblický odkaz podle Obsahu na začátku knihy. A biblický příběh si pozorně přečíst. Mně se poslední dobou zdá, že poněkud uvadá pozornost, kterou my evangelíci Bibli věnujeme. Jako bychom nenacházeli čas a nedávali si tu práci, které jsou pro porozumění Písmu potřebné. I k tomu může tahle knížka pomoci.

Knížku o rozměrech 247x247x20 mm a váze 1250 g nestrčíme do kapsy. Budeme ji brát do ruky s rozvahou. Beze spěchu. Vědomi si váhy toho, o čem pojednává. Váhy i krásy, radosti a naděje, které ve vší skromnosti a prostotě tahle knížka z Kristova evangelia zrcadlí.

Už na pohled je tahle kniha krásná. A po technické stránce kvalitní.

Zdeněk Šorm: Nakresli mi Bibli. Praha, Nakladatelství Kalich, 2019, 229 stran.

Pavel Pokorný (psáno pro časopis Český bratr)

Knížku lze také koupit nebo do ní nahlédnout v kanceláři sborové sestry.