Příběh Šafiky

Berkat jistě není třeba již představovat– jde o jednu z organizací, které jsme se zavázali po určité období podporovat. Na Noci kostelů jsme si vyslechli velmi působivé vyprávění Petry Procházkové a Jarmily Müllerové o jejich činnosti, která je zaměřena na konkrétní lidi, byť často „v malém“, podle možností. Armádní letadlo dopravilo do Afghánistánu pastelky a školní potřeby, na které jsme ve sboru sbírali, a s nimi také jeden šicí stroj, jehož darování se nám podařilo zprostředkovat. Paní Jarmila nám poslala povídání o tom, jak šicí stroj posloužil. A prý dokonce na náš podnět vznikl nový projekt Berkatu Šicí stroje.

Šafika je velmi chudá žena, která žije u svého bratra. Ztratila manžela, má tři děti, jeden syn pracuje v továrně, dva chodí do školy. Je nadaná švadlena a v době, kdy ještě měla šicí stroj, se živila šitím pro lidí v okolí.

Bohužel žije v oblasti ovládané Talibánem, takže byla přinucena se zapojit do jeho hnutí. Nicméně tam odmítla poslat svého syna, a tak musela svou provincii opustit a odejít za bratrem, který pracuje pro afghánskou národní armádu – jinak by Talibán jejího syna zabil. Bratr je taky chudý, ale uvolnil Šafice jeden pokoj, ve kterém se svými syny žije.

Ze začátku byla schopná své syny zabezpečit, protože měla šicí stroj a šila pro lidi v okolí. Bohužel v zimě 2019 si zlomila nohu a kvůli léčbě musela prodat část svého zařízení včetně šicího stroje.

Koordinátor Self Help Groups z této oblasti chtěl Šafice pomoci a upozornil paní Khalidu na její situaci a ta se rozhodla věnovat jí šicí stroj. Šafika byla nadšená a šťastná. Děkuje všem, kdo se podíleli na obstarání tohoto stroje. V komunitě oznámila, že má šicí stroj a bude šít a opravovat oblečení.

Modlí se za všechny, kteří ji podporovali a je tak nyní schopná postarat se o své děti.