Vinohradský sbor ČCE

Evropský výzkum hodnot 1

Rodina, manželství a rodičovství

V roce 1991 se naše republika připojila k Evropskému výzkumu hodnot, který je dlouhodobý, kvantitativní a srovnávací. Respondenti starší osmnácti let vyplňují v mnoha zemích dotazníky vždy po devíti letech a vznikají tak časové řady. Výzkumy jsou za každou zemi reprezentativní, sleduje se pohlaví, rodinný stav, věk a vzdělání respondentů. Cílem tohoto vědeckého, přísně apolitického a nekomerčního výzkumu je zjistit, nakolik Evropané morální a sociální hodnoty sdílejí, jak významné jsou pro ně křesťanské hodnoty a jak se hodnoty v čase mění a vyvíjejí. Z dat sebraných v ČR a SR v letech 1991, 1999, 2008 a 2017 napsal kolektiv autorů knihu, ze které tento příspěvek vychází \footnoteRabušic, L., Kusá, Z. (eds.): Odděleně spolu? Československo a Slovensko optikou vývoje hodnot po roce 1991. Slovart, spol. s.r.o., Bratislava 2019.

Ačkoliv se nám někdy zdá, že manželství ztrácí pro některé, především mladé lidi, význam, není tomu tak. Stále nejvíce Čechů a Slováků považuje manželství za nejlepší způsob soužití. Přibývá však těch, především mladých lidí, kteří pokládají za důležité několikaleté soužití před sňatkem. Manželství jako životní hodnota je tedy pro ně důležité, jen k němu volí delší a opatrnější cestu „nejdříve spolu žít, později se vzít“. Zkusit si to. Takový názor zastává každý desátý z nás, stejně často muži jako ženy, a to bez ohledu na jejich vzdělání.

Lidí žijících osaměle (jednočlenné domácnosti) přibývá, ale jenom 5 % Čechů a Slováků považuje takový způsob života za nejlepší. Zdá se tedy, že být singl pro mnohé není zvolenou životní strategií (a to se týká i mladých lidí, nejen vdoveckých domácností). Rovněž 5 % z nás preferuje oddělené soužití (LAT), tedy bez sdílení domácnosti (které se stává v Evropě stále častějším).

Manželství máme spojené s rodičovstvím, rodinu s dětmi. 85 % Čechů a Slováků považuje rodičovství za předpoklad úspěšného manželství. Významně jinak oproti starším generacím to však vnímají lidé do 30 let: z nich si to myslí jen 55 % Čechů a 69 % Slováků. Názorová mezigenerační propast se ještě výrazněji rozevírá na předpokladu, že smyslem života ženy je mateřství. Takový názor zastávají především starší lidé a také ženy s nižším vzděláním (pro ně je mateřství mnohdy jediným zdrojem jejich identity). Ve vnímání mateřství jako poslání ženy ovšem zjišťujeme významný názorový vývoj: v roce 1991 vyjádřilo souhlas s takovým tvrzením okolo 70 % Čechů a Slováků a koncem devadesátých let, v roce 1999, to bylo o plných 30 % méně. V dalších letech v ČR tento sestupný trend pokračoval, ale v SR nikoliv – přibývalo žen, kterým byl takový názor na ženy blízký. Slováci jsou také méně než Češi vstřícní k  volbě rodičovství mimo manželství, je pro ně přijatelné „za určitých okolností“, zatímco Češi ho přijímají bezvýhradně – a v obou zemích otevřenost vůči tomuto sociálnímu jevu roste: z 30 % na 55 % v ČR a z 20 % na 40 % v SR. Na Slovensku jsou proti takému řešení rodičovství především věřící lidé – ale s výjimkou mladých věřících, kteří vyjadřují svůj souhlas stejně jako mladí nevěřící. A mladí lidé v obou zemích jsou takové životní strategii více nakloněni než jejich rodiče či prarodiče. Jako reakce na aktuální celospolečenskou diskusi byly v roce 2017 poprvé zjišťovány názory na homoparentální rodičovství (rodičovství páru stejného pohlaví). A tehdy se právě na tomto ukázal zřetelný rozdíl mezi otevřenější postmoderní (tj. více západoevropským modelům nakloněnou) českou společností a tradičnější uzavřenější (tj. více východoevropským modelům nakloněnou) společností slovenskou. Za rovnocenné většinovým rodinám považuje takové rodiny 44 % Čechů oproti 18 % Slovákům. Odmítavý postoj k nim zaujímají především slovenští věřící (v ČR se souvislost s vírou neprokázala), v obou zemích jsou tolerantnější ženy a (asi překvapivě) tolerance ubývá s výší vzdělání, a to jak u žen, tak i u mužů.

Můžeme tedy na základě výzkumných dat konstatovat, že manželství a rodičovství jsou stále platné, trvalé hodnoty pro velkou většinu českých a slovenských mužů a žen. V posledních dvou desetiletích ovšem vzrostla tolerance k jiným formám soužití a rodičovství. Obecně je tolerantnější česká než slovenská společnost a mladí lidé v obou zemích, věk je pro sdílení názoru důležitější než vzdělání. Tradiční postoje jsou vlastní především věřícím starším Slovákům, zatímco vliv víry na postoje Čechů k rodině, manželství a rodičovství se neprokázal.

Eliška Novotná

číslo 203, září 2020
předchozí   další

Obsah

O neposlušnosti
Příběh Šafiky
Vzpomínka nás zavazuje
Vinohradské rekordy
Sborový tábor 2020
Evropský výzkum hodnot 1
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).