Evropský výzkum hodnot 3: Rodové stereotypy

V roce 1991 se naše republika připojila k Evropskému výzkumu hodnot, který je dlouhodobý, kvantitativní a srovnávací. Respondenti starší osmnácti let vyplňují v mnoha zemích dotazníky vždy po devíti letech a vznikají tak časové řady. Výzkumy jsou za každou zemi reprezentativní, sleduje se pohlaví, rodinný stav, věk a vzdělání respondentů. Cílem tohoto vědeckého, přísně apolitického a nekomerčního výzkumu je zjistit nakolik Evropané morální a sociální hodnoty sdílejí, jak významné jsou pro ně křesťanské hodnoty a jak se hodnoty v čase mění a vyvíjejí. Z dat sebraných v ČR a SR v letech 1991, 1999, 2008 a 2017 napsal kolektiv autorů knihu, ze které tento příspěvek vychází [Rabušic, L., Kusá, Z. (eds.): Odděleně spolu? Československo a Slovensko optikou vývoje hodnot po roce 1991. Slovart, spol. s.r.o., Bratislava 2019.]

„Muž má vydělávat peníze a žena se má starat o domácnost a rodinu. Když je nedostatek pracovních příležitostí, mají muži větší právo na práci než ženy. Když matka chodí do práce, děti tím trpí“. Tak tyhle tři rodové stereotypy\footnoteKulturně, nikoliv biologicky, rozšířené představy o tom, jaká má být a jak má jednat žena, jaká je její ženská role a jaký má být, jak má jednat muž, jaká je jeho mužská role. Takovým typickým genderovým stereotypem je např. „muži nepláčou“ nebo „žena neuvažuje logicky“. Gender se snaží tyto stereotypy odbourávat a prosazuje rovnost při respektování různosti. jsou stále mezi Češkami i Čechy a Slovenkami i Slováky velmi rozšířené, byť utržily v posledním čtvrtstoletí těžké rány. Jejich zastánců v souvislosti s celospolečenskými změnami výrazně ubylo, a to v obou zemích a u obou pohlaví.

Nicméně představa muže živitele a ženy ochránkyně rodinného krbu je vlastní skoro polovině české a slovenské populace, nejvíce se s ní ztotožňují slovenští muži (60% z nich). Význam ztrácí s rostoucím vzděláním – např. v ČR s takovým názorem souhlasí z lidí se základním vzděláním plných 64% a z lidí s vysokoškolským vzděláním jen 27%. Autoři knihy na základě tohoto zjištění usuzují, že důsledkem stále rostoucí vzdělanosti bude i vytrácení se tohoto postoje.

Druhý genderový stereotyp o přednostním právu muže na práci také ztratil od začátku 90. let své příznivce, ale jeho vývoj nebyl tak jednoznačný: po odklonu od něj v 90. letech se k němu v první dekádě tohoto století mnozí vrátili, aby ho do teď zase opustili. Tyto názorové vlny dávají autoři knihy do souvislostí s ekonomickou situací a stavem pracovního trhu v době sběru výzkumných dat. Celkově takový postoj opustila asi polovina jeho příznivkyň – žen z roku 1991, nejvýrazněji ale čeští muži (ze 49% na 17%). V současnosti je o přednostním právu mužů na práci přesvědčeno 20% českých žen a 25% českých mužů bez rozdílu věku. Na Slovensku je situace odlišná (což autoři dávají do souvislosti s vlivem církve), mladší a vzdělanější muži oproti starším a méně vzdělaným mužům takový postoj zaujímají méně často. A vlastní je zhruba 30% Slovenek a 45% Slováků. Přitom zaměstnanost žen je v ČR a SR téměř stejná, pracuje okolo 80% žen\footnoteV SR je oproti ČR taková zaměstnanost žen trvalá, za poslední čtvrtstoletí se nezměnila. V ČR poklesla o 10% (v roce 1991 bylo zaměstnáno 90% Češek)..

Nejvíce ze všech tří rodových stereotypů, na které zde zaměřujeme pozornost, ustoupil do pozadí postoj vyjadřující názor, že zaměstnání matky znamená pro dítě újmu. Začátkem 90. let ho zastávalo na 70% české a slovenské populace, nyní je to 30%\footnoteAutoři jako jedno z možných vysvětlení zmiňují i rozvoj rozmanitosti zařízení péče o děti., muži jsou trvale konzervativnější než ženy. V případě tohoto stereotypu je souvislost s rostoucí vzdělaností společnosti evidentní. Z lidí s vysokoškolským vzděláním ho sdílí jen 20% a rozdíl mezi více a méně vzdělanými Češkami se může zdát až těžko uvěřitelný: s pocitem provinění vůči svým dětem chodí do zaměstnání 12% žen s vysokoškolským vzděláním\footnoteV SR je 24% a více než polovina žen se vzděláním základním.

Výzkumné poznatky týkající se těchto tří vybraných rodových stereotypů svědčí o proměně vnímání role mužů a žen ve společnosti a rodině. Výraznější změnou prošla oproti slovenské společnosti česká společnost, své postoje více změnily ženy než muži. Ti si častěji zachovali své konzervativní postoje (s výjimkou druhého stereotypu). S růstem vzdělanosti dochází k odklonu od genderových stereotypů a mužské i ženské role jsou více vnímány jako rovnost v různosti. Odlišnost postojů méně a více vzdělaných žen a mužů, které vycházejí z odlišné zkušenosti a které vedou k odlišnému přesvědčení a jednání, otevírá ovšem názorovou propast, která způsobuje sociální napětí.

Eliška Novotná