Vinohradský sbor ČCE

Mýty o Fairtrade

foto: fair

V našem sborovém domě sídlí Obchůdek jednoho světa, který je zapojen do sítě fairtradových prodejen. To, že Fairtrade pomáhá v rozvíjejících se zemích je, je už asi všeobecně známo. O Fairtrade ale existují i různé mýty.

Všichni jsme to již asi slyšeli: Od sotva informovaného člověka se dozvíte, že Fairtrade opravdu nepomáhá zemědělcům ani řemeslníkům, že je to marketingový podvod, jehož cílem je přimět lidi, aby platili více za základní produkty nebo aby se „lidé ze střední třídy cítili lépe“. Pro pěstitele a řemeslníky ze zemí globálního Jihu má Fairtrade hmatatelné a prokazatelné přínosy. Přesto lze občas slyšet vůči systému Fairtrade výhrady. Některé jsou oprávněné a Fairtrade se je snaží řešit. Jiné se ale zakládají na nepochopení nebo na nepravdivých informacích.

Které mýty o Fairtrade zaznívají nejčastěji a jaké je realita?

MÝTUS Č. 1: FAIRTRADOVÉ VÝROBKY JSOU DRAŽŠÍ
To dnes už není tak úplně pravda. Platilo to dříve, kdy fairtradové výrobky nabízely výlučně malé obchůdky, pro něž je logistika takového obchodování poměrně náročná a tedy nákladná. I díky většímu zájmu spotřebitelů o původ potravin, řemeslných výrobků a etické otázky jejich vzniku se ale do prodeje fairtradových výrobků v současnosti zapojují i globálně působící společnosti a obchodní řetězce, což vede ke zvyšování objemu prodaného fairtradového zboží a tedy snižování logistických a jiných fixních nákladů. Dražší než konvenční zboží mohou být fairtradové produkty tehdy, mají-li zároveň certifikaci BIO. Systém produkce biopotravin je totiž náročnější než u běžných potravin, například obhospodařování plodin je složitější a trvá déle, pokud se nepoužívá zemědělská chemie. Navíc pěstitelé získávají za plodiny vypěstované v kvalitě BIO příplatek navíc. Kde se tedy v systému Fairtrade berou prostředky na odpovídající odměnu pro pěstitele a řemeslníky? Spravedlivější výkupní cena fairtradových surovin je výsledkem spravedlivějšího rozdělení zisku napříč dodavatelským řetězcem, od pěstitele až po finálního zpracovatele. Nemusí se tedy nutně promítnout do koncové ceny pro zákazníka.

MÝTUS Č. 2: ZNÁMKU FAIRTRADE SI MŮŽE NA OBAL DÁT KAŽDÝ, A PAK TVRDIT, ŽE OBCHODUJE ETICKY
To není pravda. Známka FAIRTRADE je chráněné označení, které obchodníci a výrobci mohou použít jen na výrobky, které splňují standardy Fairtrade. Standardy musí plnit jak řemeslníci, pěstitelé, tak zpracovatelé jejich úrody. Plnění těchto standardů je kontrolováno nezávislou auditorskou společností Flocert.

Známka FAIRTRADE je vlastnictvím Fairtrade International. S obchodníky a zpracovateli v ČR a na Slovensku komunikuje Fairtrade Česko a Slovensko, která zpracovatele na případné neoprávněné užití známky upozorní. Pokud by daný obchodník nereagoval na upozornění, iniciativu převezme Fairtrade International, která může daného obchodníka pro neoprávněné užití známky žalovat.

MÝTUS Č. 3: JEN MALÉ PROCENTO Z CENY, KTEROU ZAPLATÍTE, SKUTEČNĚ DOSTANOU PĚSTITELÉ A ŘEMESLNÍCI
Tento mýtus vychází z nesprávného předpokladu, že fairtradoví farmáři a řemeslníci žijí z podílu na prodejních cenách zboží se známkou Fairtrade. Tak to ale není. Zapojení do Fairtrade pro pěstitele a řemeslníky znamená, že za svou produkci dostane ihned po dodání své kávy, kakaa nebo řemeslného výrobku takovou cenu, která pokryje výrobní náklady. Buď cenu tržní, nebo minimální fairtradovou cenu (pokud tržní cena klesne pod úroveň minimální fairtradové ceny). Navíc získají tzv. fairtradový příplatek určený na rozvoj jejich komunit a investice do vyšší efektivity a kvality své produkce. To je principem fungování Fairtrade.

Přínos uvědomělého nakupování tedy nespočívá v tom, že by „část ceny“, kterou v obchodě zaplatíte, putovala k pěstitelům v zemích globálního Jihu, ale v tom, že takovým nákupem zvyšujete odbyt fairtradových produktů – a obchodníci tak mají důvod nakupovat více za podmínek Fairtrade. Čím vyšší budou prodeje zboží s certifikací Fairtrade, tím více fairtradových produktů obchodníci nakoupí a tím více pěstitelů a řemeslníků bude moci využívat benefitů Fairtrade (odpovídající cena, fairtradový příplatek, vzdělávání atd.).

MÝTUS Č. 4: FAIRTRADE UZAMKNE ZEMĚDĚLCE A ŘEMESLNÍKY NA PEVNOU CENU
Možná jste četli nebo slyšeli o „Fairtrade Minimum Price“ – tato určená minimální cena opravdu existuje. Jde však o záchrannou síť, která se vypočítá na pokrytí výrobních nákladů a přiměřeného zisku a vstupuje do hry pouze v nejhorším případě. To je v okamžiku, kdy tržní cena klesne pod cenu fairtradovou. Není to něco, co by uzamklo zemědělce a řemeslníky na pevnou cenu.

Nicméně – a to je opravdu důležité – pokud je tržní cena nad minimální cenou, musí kupující zaplatit vyšší cenu. A samozřejmě mohou prodávající vyjednávat i vyšší ceny na základě kvality a dalších faktorů.

Za zmínku stojí také to, že kromě obdržení minimální ceny nebo tržní ceny dostávají výrobci Fairtrade prémii typu bonusů nazvanou „Fairtrade Premium“. Jedná se o dodatečnou sumu peněz, o které se rozhodují demokraticky, jak a za co je utratí.

MÝTUS Č. 5: NAŠE SPOLEČNOST PLATÍ VŽDY ZEMĚDĚLCŮM A ŘEMESLNÍKŮM VÍCE NEŽ FAIRTRADE
Občas se objeví společnosti, které tvrdí, že „zemědělcům nebo řemeslníkům vždy platí více než Fairtrade“. Tyto společnosti však vždy srovnávají své ceny s cenou „Fairtrade Minimum Price“ a ne s cenou skutečně na základě tržních cen vyplácenou. Budou v případě poklesu tržní ceny také zemědělcům a řemeslníkům ceny dorovnávat na životně důležité minimum?

MÝTUS Č. 6: FAIRTRADE JE SOCIÁLNÍ INŽENÝRSTVÍ, KTERÉ KŘIVÍ VOLNÝ TRH
Volný trh je iluzorní koncept. Bohaté země globálního Severu a nadnárodní společnosti určují pravidla mezinárodního obchodu, chrání pracovní trh v Evropě, evropské zpracovatele a pěstitele systémem dovozních limitů, dotací a cel. Zájmy pěstitelů v chudých zemích takto nikdo nechrání. Od dob kolonialismu jsou tyto země závislé na vývozu primárních surovin, za které ale nedostávají dostatečně zaplaceno. Vyjednávací pozice jednotlivých pěstitelů a řemeslníků je totiž velmi slabá a musí přistupovat na podmínky výkupců z nadnárodních společností. Nemají přístup k úvěrům, vzdělání, technologiím. Fairtrade tedy nepokřivuje volný trh, ale snaží se nerovné rozložení sil v mezinárodním obchodu napravovat. Chrání v dodavatelském řetězci ty nejslabší – pěstitele a řemeslníky

MÝTUS Č. 7: PENÍZE Z LICENČNÍCH POPLATKŮ NEJDOU PĚSTITELŮM A ŘEMESLNÍKŮM, ALE PŘÍŽIVNÍKŮM NA FAIRTRADE
Licenční poplatky – tedy peníze, které za používání známky FAIRTRADE platí obchodníci – skutečně nejsou určeny pěstitelům. Ti ze systému Fairtrade profitují jinak – zaručenými minimálními výkupními cenami, fairtradovým příplatkem, dlouhodobými kontrakty. Například jen v roce 2017 dostali fairtradoví pěstitelé a řemeslníci na příplatku určeném k rozvoji jejich komunit 178 milionů eur (zhruba 4,5 miliardy Kč).

Nezbytným předpokladem pro to, aby mohli prodávat svou produkci za podmínek Fairtrade, je však dostatečná poptávka mezi spotřebiteli, a tedy motivace obchodníků takové zboží nabízet. Osvěta mezi spotřebiteli, jednání s dodavatelskými řetězci a další aktivity směřující k většímu zájmu o životní podmínky pěstitelů a řemeslníků jsou jedním z úkolů organizace Fairtrade International, jejíž fungování pokrývají právě licenční poplatky. Kromě toho Fairtrade International také vytváří a reviduje standardy pro jednotlivé produkty a vytváří a zavádí programy zaměřené např. na vzdělávání pěstitelů a řemeslníků, na zvyšování zapojení žen a mladých lidí nebo na boj s klimatickými změnami.

Obchůdek jednoho světa je nyní vzhledem k epidemiologické situaci uzavřen. Pokud však přemýšlíte nad dárky či vám již došla výborná káva, čaj či kakao a další dobrůtky z Obchůdku nebo vás oslovilo něco ve výlohách či na webových a facebookových stránkách, neváhejte kontaktovat Magdu Jelínkovou na telefonu 733 538 680 či na e–mailu obchudekjs@seznam.cz, jistě se s vámi domluví. Díky všem, kdo Obchůdek podporují i v této nelehké době.

S využitím zdroje fairtrade-cesko.cz/ a s inspirací z internetových diskusí zpracovala

Magdalena Jelínková

číslo 205, listopad 2020
předchozí

Obsah

Je třeba zachránit Vánoce?
Přímluvná modlitba
Dopis ke sbírkám v čase covidu
Byli to naši sousedé I.
Mýty o Fairtrade
Zprávy z Berkatu
Evropský výzkum hodnot 3: Rodové stereotypy
Zprávy ze staršovstva 12.11.2020
Sborové akce

Archiv

Výběr z Hroznů
ročník 2020
ročník 2019
ročník 2018
ročník 2017
ročník 2016
ročník 2015
ročník 2014
ročník 2013
ročník 2012
ročník 2011
ročník 2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
ročník 2006
ročník 2005
ročník 2004
ročník 2003
ročník 2002

Ke stažení

Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010 PDF soubor ke stažení (122 kB)

Bohemská kuchařka PDF soubor ke stažení (899 kB)

Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině (PDF soubor ke stažení 387 kB)

Bulvární plátek LIS, rok 2007

Bulvární plátek LIS, rok 2005


Hrozen vychází přibližně jednou za měsíc. Redaktory jsou a , Tiskovou sazbu připravuje , internetovou . Příspěvky, reakce či dotazy posílejte na adresu sboru (Korunní 60, 120 00 Praha Vinohrady, tel. 224 253 550, e-mail: nebo přímo redaktorům).