Ještě dvě ohlédnutí za Nocí kostelů

Při hraní před kostelem nás pozlobil vítr. Při nádechu na 1. píseň mi náhlý poryv odnesl všechny noty na druhou stranu ulice pod auto. Naštěstí po ulici zrovna nic nejelo a všechny listy jsme s pomocí diváků pod autem našli. Naneštěstí se mi hned nepodařilo správně v rychlosti srovnat všechny stránky a jedna zůstala vzhůru nohama. Byla to dvoustránková skladba a při otáčení not jsem si hned špatného natočení 2. stránky nevšiml, tak jsme museli do skladby zařadit neplánovanou přestávku na srovnání not. Zdálo se mi, že jsme hráli pro méně posluchačů než v předchozích letech. Koneckonců i nás hrálo o třetinu měně než loni. Asi je mezi počtem umělců a diváků silná korelace.

Pro mě to bylo velký překvapení. Bylo vidět, že jsem tam nebyla sama, kterou to zajímalo. Sice v nějakých kostelech nebylo moc lidí, tak jsem si to víc užila a prohlídla, ale když těch lidí bylo víc, byl tam třeba sbor a hudební doprovod, což mě dost zaujalo. Prošla jsem jenom pár kostelů, ale na každém bylo něco víc než jen normální kostel, něco výjimečného. Ale hodně mě zaujala architektura. Líbilo se mi, že tam měli program jak koncertový tak i vyhlídky, sbory, prohlídky a tak dál. A jak to bylo v noci, což mi připadala dobrá atmosféra. Taky mi přišlo, že to byl skvělý zážitek procházet se po městě, když zapadá slunce a koukat se na kostely, jejich design. Bylo to nádherný.

holčička – 10 let