|     | |
| Náboženství v Rusku (3/6)   Doba po rozpadu Sovětského svazu Několik let po zániku SSSR byl v Ruské federaci v roce 1997 přijat zákon O svobodě vyznání. Ten odlučuje náboženství od státu, zaručuje svobodu vyznání a rovnost náboženství s důrazem na ta tradiční (stále z dob carství). Pro registraci náboženské organizace je podmínkou její nepřetržité minimálně patnáctileté působení v Rusku, pro označení „ruská“ dokonce působení padesátileté. Ostatní náboženství jsou označena za „náboženské skupiny“ a nejsou podporována. Výrazné podpory se však dostává pravoslavné církvi, byť nebyla formálně označena jako státní. Taková situace vede k široké polemice. Od 90. let 20. století slábne v Rusku tzv. „klasický ateismus sovětského typu“, roste příklon k tradičním náboženstvím a vznikají i nová náboženská hnutí. Situace, ve které náboženství požívalo větší důvěry než stát, bývá nazývána „pravoslavný konsensus v ruské společnosti“. To se ale nijak nepromítlo do ekonomické praxe – generálně církvím nebyl vrácen zabavený majetek ani nahrazeny škody za majetek zničený bolševickým režimem, došlo jen k dílčím regionálním nápravám křivd. 
Preambule zákona O svobodě vyznání z 1997:  Eliška Novotná 
Zdroje:  | 
    
      číslo 238, březen 2024 ObsahKázání 11. 2. 2024 Přímluvná modlitba Zprávy ze staršovstva Zpráva o životě sboru za rok 2023 Zpráva o nedělní škole 2023 Křesťanská služba v roce 2023 Sbírka pro Berkat Po stopách Pelíšků! Booklub Letní sborová dovolená Rozhovor s Jakubem Raisem (13) Náboženství v Rusku (3/6) Ze Země vycházejícího slunce (2) Na tento den neděli 24. března Sborové akce ArchivVýběr z Hroznů ročník 2025 Ke stažení 
	
  Rozhovor na téma "Krize v ČCE?", Vinohrady 24.1.2010
	
	 
	
	Bohemská kuchařka
	
	 
	Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině
	
	( |