Náboženství v Rusku (4/6)

Současná situace

Rusko je největším a devátým nejlidnatějším státem na světě s velmi nízkou hustotou osídlení – žije zde 143 milionů obyvatel, jejich počet trvale klesá. Většina území není kvůli drsným klimatickým podmínkám osídlena, a tak je uváděno 8 obyvatel na jeden km2. Délka dožití je o 10 let kratší než v Evropě. Na území Ruska je devět časových pásem a žije zde údajně na 150 národů. Ačkoliv je náboženství spojováno s národy, není to tak jednoduché a vše je nepřehledně propojeno. Pro nejasnou a nekontrolovatelnou metodiku sčítání lidu nelze považovat jeho výsledky za hodnověrné, nicméně v roce 2010 se 5,6 milionů obyvatel nepřihlásilo k žádnému etniku a je uváděno 77 % obyvatel hlásící se k ruskému národu. Druhým nejpočetnějším národem jsou Tataři a třetím Čečenci. V Rusku jsou čtyři veliké „jazykové rodiny“ (Ugrofinská, Altajská, Kavkazská, Indoevropská), do kterých patří mnohé různé jazyky, a je rozděleno do 83 správních celků.

Oficiální statistiky přinášejí tuto informaci o náboženském složení obyvatel Ruské federace (s poznámkou, že vždy asi 10 % z těch hlásících se k pravoslaví či islámu jsou ateisté):

pravoslaví 56%, islám 16%, katolictví 1%, buddhismus 1%, judaismus 1%, ostatní 25%

Legislativně jsou v Ruské federaci určeny 4 církve: pravoslaví, křesťanské konfese, islám, buddhismus. Více o nich tam příště.

Eliška Novotná

Zdroje:
„Náboženství v kultuře Ruska“, „Rusko od Brežněva k Putinovi“, „Velké země a události světových dějin I.“ kursy U3V FF UK, AR 2021/2022, 2022/2023, 2023/2024 Nykl, H.: Náboženství v ruské kultuře, Pavel Mervart 2013