Za potravou do Tisu

Ze sborového výletu

…V září 1877 konal kazatel hronovský poprvé služby Boží v Tysu, vesnici to u Nového Hrádku v pěkném údolí ležící, v příbytku bratra Hurdálka. Shromáždění konáváno nyní střídavě odpoledne v Tysu vždy se cvičením zpěvu, odpoledne v Novém Hrádku s vyučováním náboženství spojené. Při zpěvu učily se žalmy a písně. Odpoledne konávána též biblická hodina s volným rozhovorem, při které písmáci Josue Poul, Čtvrtečka, Hejzlar a Světlík Bahenský s věnečkem vousů pod bradou i jiní vykládali Písmo svaté a dotazovali se kazatele na některé verše v Písmě svatém, aby jim smysl vyložil. V neděle, kdy kazatel přítomen nebyl, konávali čtené služby Boží.

Kazatel napsal roku 1881 zprávu české superintendenci: Ve sboru Tysském je 84 duší v 19 rodinách. V Tysu právě v těchto dnech zakoupena chalupa za 1300 zl., v níž po čase teprve slušná modlitebna má zřízena býti.

(Úryvek z knihy „Na Chocholouši“ od Marty Šárové, který si můžete přečíst na pěkných webových stránkách kazatelské stanice Tis, dnes jako tehdy spadající pod kazatele hronovského).

V září 2006 jsou služby Boží konány v Tisu již nikoliv poprvé, ale po mnohokráté od doby těch prvních, jež byly zmíněny výše. Údolí, ve kterém leží, jest stále pěkné a radosti z nedělního sborového výletu, který tentokrát namířen na tisský sborový den, přidalo i velmi vlídné počasí.

Když jsem spatřil chalupu, druhdy za oněch 1300 zlatých koupenou, vybavil jsem si večer v Janských Lázních v letošní zimě. Tam nám totiž naši milí hostující kazatelé Strádalovi promítali diapozitivy a vyprávěli o tom, jak tuhle chalupu spolu s mládežníky rekonstruovali a jak se při té práci vždycky zrodilo krásné společenství.

Dorazili jsme tedy nedělním ránem do Tisu, tam se potkali s Jarmilou a Jaromírem Strádalovými a myslím, že všichni jsme z toho shledání měli radost. Vedle služeb Božích byla ještě připravena přednáška na téma duchovního vedení reformované církve — s přihlédnutím ke kalvínským kořenům reformace (obojí vedené naším kazatelem Martinem T. Zikmundem).

Odpoledne jsme se, vracejíce se ku Praze, zastavili ještě v Očelicích, kde Strádalovi bydlí, a ochutnali jejich milého společenství a štědré pohostinnosti. Zcela přízemně nemohu nezmínit jedinečné buchty sestry Jarmily, které vyvážily svými kvalitami mimořádně hutnou potravu duchovní, které se nám dostalo v Tisu.

Zpáteční cesta proběhla doufám dobře, bez dramatických momentů, které poznamenaly konec minulého sborového výletu, a tak nezbývá než poděkovat za jeden z hezkých dní uprostřed evangelického společenství.

Matěj Cháb