Na Sionu čest Ti vzdává…

Řeč bude o hradu Sion blízko Kutné Hory, kdysi sídlu Roháče z Dubé. Právě na něj od roku 1961 každoročně mířily vycházky evangelické mládeže Poděbradského seniorátu, kterých jsem se jako Kolíňačka někdy kolem roku 1980 také účastnila. Na Sionu se tehdy povídalo o Pánu Bohu i Roháčovi a při kytaře zpívalo, pod Sionem se pak hrály veselé evangelické hry s míčem i bez něj. Jen jednou jsme tam nedošli — to když z příkopu u hřbitova v Malešově vyskákali příslušníci a vycházku nám prostě zakázali jako nedovolené shromažďování.

To už je ale dávná minulost — přítomností byla minulou sobotu oslava 45. výročí těchto vycházek, na kterou jsem také vyrazila. Taková setkání pamětníků někdy trochu bolí — tak trochu jsme všichni zestárli. Ale duch zůstal stejný. Co tam bylo tenkrát, cítí člověk i dnes. Hovory se točily nejen kolem dětí, práce, ale i kolem církve a věcí víry. Někdy s pocitem, že těch pětadvacet let mezitím snad ani nebylo a že rozhovor pokračuje tam, kde tenkrát skončil. Nějak mi z toho všeho vyplývalo, že stejně jako tehdy (nebo možná i trochu víc) víme, že má cenu ten život víry dál zkoušet žít. A že jsme za něj Pánu Bohu vděčni.

Celé jsme to zakončili symbolicky — když jsme se vraceli do Malešova, stálo nám v cestě policejní auto. V roce 2006 se tam ale kontrolovalo jen dodržení dopravní značky Stop…

Jana Šarounová