Zase na výletě

Liberec 5.6.2005

Zámek Frýdlant   Foto Marianna Chábová.

Sborový výlet do Liberce byl bratrem farářem naplánován tak, abychom kromě pozoruhodností města a jeho okolí poznali aspoň letem světem místní sbor. Vezl nás luxusní autobus, který byl vedle řidiče z masa a kostí vybaven elektronickým navigátorem — chytrá skříňka nejenže zavedla autobus bezchybně až před liberecký sborový dům, ale ještě stačila příjemným ženským hlasem upozorňovat na zmeškané možnosti odbočit, zručně vypočítávala náhradní trasu a jemně upozorňovala na překročenou rychlost. Chybělo snad už jen předčítání denního tisku.

Bohoslužebná místnost v Liberci byla zaplněna bezmála do posledního místečka, kázání občerstvující, bratři a sestry pohostinní a milí. Při kávě, čaji a různých dobrotách jsme potom vyslechli zajímavé povídání bratra faráře Čapka o historii a současnosti města i sboru (exkluzívně pro Hrozen ho pak ve zkrácené formě zpracoval i písemně a my ho rádi uveřejňujeme). Ten víkend jsme byli již druhým zájezdem, ale přesto přijati s laskavostí a bez známek spěchu. Takový milý dar společenství.

Botanická zahrada   Foto Vojtěch Šaroun

Volný čas po bohoslužbách někteří zaplnili procházkou po pozoruhodnostech Liberce, kterou vedl také bratr farář Čapek, jiní se vypravili za bílými tygry a jejich kamarády do místní ZOO, další zas obdivovali rozličnou květenu v krásou vyhlášené liberecké botanické zahradě.

Pak už nás řidič dle přesných, místy až trochu vtíravě neomylných pokynů moudré skříňky zavezl do Frýdlantu, kdysi sídla kontroverzního Albrechta z Valdštejna. Při prohlídce hradu i zámku se bylo na co dívat, děti skoro nezlobily, dospělí se moudře ptali a ještě moudřeji doplňovali průvodce, z oken byl krásný výhled na zamžené lesy a pantofle nám nepůjčili, takže jsme se ani nesklouzli. Pak ještě procházka po parku, pohledy, kávička, zmrzlinka nebo zbylý řízek a honem zpátky do autobusu. A rádi, protože konečně začalo pršet již zcela vážně.

Takhle nějak to bylo.

Jana Šarounová