O našem hledání

Co říkají řády o volbě kazatele a jak si s tím počínáme

            V minulém čísle Hroznu jsme si mohli číst o besedách na téma sbor a hledání nového kazatele. Protože se objevily otázky, jak by měl výběr kandidátů na kazatele a následně i volba podle církevních řádů probíhat, zkusím znění řádů trochu přetlumočit a zrekapitulovat i dosavadní postup staršovstva v této věci.

            Protože je volba kazatele pro sborový život opravdu důležitou událostí, klade na ni naše církevní zřízení poněkud větší požadavky, nežli je tomu třeba u volby staršovstva. Kazatele volí sborové shromáždění, to je ale až poslední krok volebního dění. Podle Jednacího a volebního řádu celé volby připravuje staršovstvo a podle Církevního zřízení staršovstvo navrhuje sborovému shromáždění kandidáty k volbě. To smí však udělat až poté, co kandidáta schválí pro volbu na konkrétním sboru synodní rada, jíž se navržení kandidáti sdělí skrze seniorátní výbor. Pro jedny volby může být kandidátů více — s každým zvlášť však staršovstvo musí ještě před oznámením jeho kandidatury synodní radě projednat podrobnosti jeho povolávací listiny. Teprve potom synodní rada, nemá-li námitek, vydá pokyn k volbě, a tedy k uspořádání volebního shromáždění. Z toho plyne, že nelze navrhovat kandidáty na kazatele až při volebním shromáždění. Kandidátem se může stát každý člen naší církve, který má dekret volitelnosti. Pokud však oslovujeme kazatele sloužícího v jiném sboru naší církve před uplynutím období, na které tam byl zvolen, je volitelný až po udělení dispensu SR (na jeho vlastní žádost a na základě projednání volby se stávajícím sborem a seniorátem). Jak vidíme, procedura není úplně jednoduchá.

            Pro přípravu voleb naše staršovstvo ustanovilo zvláštní „farářskou“ komisi. Jejím hlavním úkolem je v současné době hovořit o možných kandidátech a doporučovat staršovstvu koho (a jakým způsobem ) oslovit. Jejími členy jsou (v abecedním pořádku) Pavel Filipi, Matěj Cháb, Marta Kadlecová, Aleš Laichter, Zdena Novotná, Petr Sláma, Jana Šarounová, Jakub Šilar. Komise se sešla zatím dvakrát a hovořila o případných kandidátech, o postupu při jejich oslovování, o tom, jestli si máme dělat konkrétní představu obdarování faráře, kterého bychom si přáli v našem sboru mít. Staršovstvo dále schválilo, že osloví dopisem faráře a farářky, jejichž jméno někdo navrhl a proti jejichž případné kandidatuře nezazní ve staršovstvu výrazný nesouhlas. Pokud zazní, staršovstvo bude hlasovat o tom, jestli dotyčného osloví či ne. V případě, že se někdo přihlásí sám, zazní opět jeho jméno ve staršovstvu, a pokud nevznikne zásadní nesouhlas, který by vyvolal hlasování o pokračování v rozhovorech, staršovstvo bude nadále s dotyčným jednat. Prozatím jsou tedy jednání v začátcích.

            Členové našeho sboru byli již dvakrát vyzvání k účasti na rozhovoru nad výběrem kandidátů, nejdříve na otevřené části staršovstva dne 13. dubna a pak při diskusi o tom, kam směřuje vinohradský sbor, která proběhla 14. května. Věřím, že každý starší a každý člen „farářské“ komise bude vděčný za rozhovor o možných kandidátech a názor na vedení výběru a přípravu voleb.

            Dovolím si na závěr osobní prosbu: bratři a sestry, nehledejme génia typu Járy Cimrmana. Kolik je ve sboru lidí, tolik představ o tom, jaký má náš příští farář být. Nemůžeme počítat s tím, že náš nový kazatel bude vyhovovat úplně všem, těžko najdeme člověka, který bude nejlepší ve všech oblastech sborové práce. Pro něco bude mít menší obdarování, pro něco snad větší. Přemýšlejme proto, co je pro nás to úplně nejdůležitější, to, bez čeho by se nám do kostela chodilo podstatně hůře. A ještě jedna věc: možná, že také sami máme daleko do Járů Cimrmanů, z nichž by třeba měl rád složený svůj sbor náš příští farář.

Jana Šarounová