Škola Boží služby v Collegeville I.

Byli to benediktini z bavorského kláštera Metten (ležícího těsně u českých hranic), kteří odešli nejprve do Pennsylvánie a o několik let později do Minnesoty, kde se definitivně usadili. Je to o to pozoruhodnější, že tisícileletá historie mettenského kláštera byla v napoleonské době (1803) dekretem saského krále Maxmiliána I. dočasně ukončena. Klášter byl zavřen, kněží rozptýleni na různé fary. Teprve o generaci později se kulturně vzdělaný Ludvík I., Maxmiliánův syn, rozhodl pro opačnou náboženskou politiku. Jeho snem bylo vytvoření unie mezi politickým liberalismem a tradičním katolicismem. Mezi jeho priority patřila obnova benediktinského života v Bavorsku. V roce 1830 se v Mettenu sešli nejprve dva zestárlí mniši, kteří svou činností opět zprovoznili původní klášter. O dva roky později se k nim připojilo pět noviců. Jedním z nich byl i Bonifác Wimmer, který se měl stát jedním z nejvýznamnějších misionářů 19. století. Byl to právě on, kdo podnítil vznik „Ludwig Missionsverein“, katolické misijní společnosti vytvořené pod záštitou bavorského krále.

Důvodem pro přenesení řeholního života do Spojených států byla vysoká vystěhovalecká vlna, která se valila z Bavorska přes oceán. Jen pokud jde o Minnesotu, má se za to, že v roce 1854 zde žilo 32 000 Evropanů, kdežto o pouhé tři roky později se již toto číslo zvýšilo na 150 000 imigrantů. Mezi nimi patřila německá národnost k nejpočetnějším. Bavorští katolíci, kteří se usazovali v Novém světě, neměli zabezpečenou duchovenskou péči. Američtí biskupové na tento úkol nestačili, proto žádali své evropské kolegy o pomoc. Bonifác Wimmer nabyl přesvědčení, že nejlepší pomocí pro Němce ve Spojených státech by bylo založení benediktinského kláštera s duchovenským i vzdělanostním posláním. Sám pak se stal hnací silou této myšlenky. Jeho organizační nasazení, cestování, psaní dopisů, získávání lidí i finančních prostředků bylo enormní. Není divu, že jeho mottem se stala výzva „vždy kupředu“. Později, v roce 1865, jej papež Pius IX. jmenoval opatem s doživotní platností. Wimmer spěchal, jeho úmyslem bylo založení kláštera i školy. Věděl o obrovském počtu německých katolíků na nových územích. Byl přesvědčen, že věru záleží na tom, aby byla získána nová generace imigrantů pro duchovní poslání. Počátky kláštera v Collegeville byly velmi skromné, počty benediktinů zanedbatelné. Klášter byl budován doslova v divočině. Bylo třeba duchovní síly i manuální zručnosti. Ale Wimmerův sen se naplnil. A nejen v Minnesotě, ale i na jiných místech USA. Klášter sv. Jana Křtitele se stal v určitém období největším benediktinským střediskem na světě.

Martin T. Zikmund

Pokračování v příštím čísle Hroznu