Fair Trade je víc než prodej

O Obchůdku jednoho světa

Obchůdek Jednoho světa existuje již 16 let na adrese Korunní 60 a 6 let v Klimentské 18. Pro ty, kteří nemají představu, co že se to v prostorách vinohradského klimentského sboru realizuje, se obchůdky pokusíme v následující řádcích představit:

Fair Trade se dá přeložit jako poctivé, partnerské či spravedlivé obchodování mezi bohatými a chudými zeměmi. Slovo spravedlivý známe z biblického slovníku, spravedlnost je znakem Božího království a to máme hledat nejprve. Spravedlnost je znakem dobré vlády. Spravedlnost hledá, jak napravit to, co se v našich vztazích pokazilo. Cesta spravedlnosti vede k těm opomíjeným, k těm na okraji, v našem světě k chudým, postiženým, bezdomovcům, v Bibli k sirotkům a vdovám. Chudé své vždycky budete mít s sebou, zní hlas Mojžíšův i Ježíšův. Je proto logické, že myšlenku Fair Trade jako podobu pomoci rozvojovým zemím přijaly církve mezi prvními.

Fair Trade je ale více než prodej. Jde o osvětu, o informovanost, o „uvědomělého zákazníka“, proto se neustále vzděláváme i my samy, dobrovolnice, které v obchůdku prodáváme. Za našich školních let se svět jmenoval jinak … ztratil se exotický Ceylon, máme Srí Lanku, na místě Tanganjiky se nachází Tanzánie …. ještě že existují atlasy a odborná literatura. Je samozřejmé, že musíme znát své dodavatele a jejich firmy, ale hlavně si musíme umět představit ty, kdo naše atraktivní zboží vyrábějí. Každý prodej se tak proměňuje v intenzivní setkání. Autoři šperků a drobných suvenýrů ve firmě Bombolulu v Jižní Africe se představují sami a přímo: fotografií a životopisem.

Osvěta není jen informace o výrobcích, přijde řeč i na ceny. Fair Trade nechce a ani nemůže být laciným obchodem, mají-li ti, jejichž produkty prodáváme, být spravedlivě zaplaceni. Místo údivu, že to či ono je drahé, bychom se měli spíše ptát, jak to, že toto vietnamské, čínské, asijské … tričko je tak laciné? Může z toho, co za ně dělnice dostane, uživit sebe a rodinu? Občas zazní: „My Češi jsme chudí, sami potřebujeme pomoc.“ Díky Obchůdku umíme oponovat: Naše země i my jsme bohatí …. už tím, že všechny naše děti chodí do školy, lékařská pomoc je na dosah, máme fungující sociální síť a většinou i střechu nad hlavou. To, co pokládáme za samozřejmé my, není ale samozřejmé všude a pro všechny.

Jako dobrovolnice se většinou angažují seniorky z pražských sborů. Být dobrovolnicí obnáší především prodávat několik hodin týdně v Obchůdku. Když přijde nové zboží, patří k tomu i účast při jeho přejímce, rozbalování, počítání, oceňovaní, popisování, ukládání do vitrín i zásuvek, a potom zase vytahování, sepisování, zabalování…, to když připravujeme návštěvu ve sborech nebo prodejní sezónní akce. Pracovat jako dobrovolnice znamená pracovat zadarmo, „zadarmo“ ale neznamená, že ta práce nemá cenu.

Být dobrovolnicí je vážný závazek, ale pro ty, kdo ho přijmou, je to dar. Všechny „obchůdkářky“ vám řeknou, že je Fair Trade těší a že dostávají mnohem více, než samy investují. Našly náplň pro svůj volný čas a cítí, že jejich práce je důležitá a smysluplná. Ale pozor: podáte prst a Fair Trade chytne celou vaši ruku. A ze zkušenosti víme, že ji hned tak nepustí.

Na závěr přicházíme s novinkou. Připojili jsme se do evropského projektu Fairtradová města, školy a církve, naše česká část projektu nese název Fairtradový sbor (resp. Fairtradové středisko Diakonie). Záštitu mu udělil synodní senior Joel Ruml a synodní kurátorka Lia Valková. Tento projekt spočívá v soustavné a cílevědomé podpoře rozvojových zemí pomocí Fair Trade, a to velmi příjemnou formou. Jde například o pití fairtradové kávy a čaje či plnění vánočních balíčků Fair Trade potravinami a výrobky. Jsme si vědomi toho, že vinohradský sbor velmi štědře podporuje o.p.s. Jeden svět a tím i myšlenku Fair Trade a chceme vám tímto velmi poděkovat. Nebereme to jako samozřejmost a vážíme si toho. Připojením se k tomuto novému projektu získají sbory certifikát „Fairtradový sbor“, kterým signalizujeme lidem zvenčí svůj zodpovědný přístup k lidem v rozvojových zemích.

Věra Lukášová a Magdalena Jelínková