Okýnko z Madridu

Horké flamenco, snědé ženy a pálící slunce. Tak si většinou přestavujeme Španělsko. Ať už se tam někdy dostanete nebo ne, tento článek přináší něco víc o tom, co můžeme nalézt v hlavním městě Španělska, Madridu. Jde o bohatě kulturně zásobené město. Hlavní turistickou atrakcí, která je však hojně navštěvována i místními obyvateli, je Museo del Prado. V muzejním fondu zde jsou hlavně obrazy renesančních a barokních malířů, jako jsou třeba slavní mistři Rubens, Goya, El Greco, Tizian, Rembrandt a další. Najdeme zde i slavný triptych Zahrada rozkoší od Hieronyma Bosche, španělsky nazývaného El Bosco. Dále můžeme navštívit třeba muzeum Reina Sofia, kde lze shlédnout rozsáhlou sbírku moderního umění včetně velmi známého obrazu Pabla Picasa Guernica. Posledním zajímavým muzeem je Tysson – Bornemisza, které založil baron téhož jména. Najdeme tu velké množství zajímavých obrazů všech dob, a to nejen od španělských, ale i světových autorů. Krásné zážitky jistě potkáme při procházce v jednom z největších španělských parků Retiro. Nalézá se zde jediná socha Lucifera na světě. A jednou z nejzajímavějších věcí, co lze v Madridu vidět, je vertikální zahrada v CaixaForum na zdi velké cihlové budovy a nádraží s halou plnou palem a jiného porostu, a dokonce i želv! V Madridu též můžeme narazit na lidi nabarvené zlatou či stříbrnou barvou, hrající pohyblivé sochy (ty lze najít i u nás v Praze). Upozornění pro masožravce: O maso, šunku či uzeniny zde nouze není, skoro v každé ulici je veliké řeznictví s pověšenými šunkami (i s kopýtky!). Dobře si tedy rozmyslete, zda do Španělska nechcete někdy zajet, je to tam opravdu krásné!:)

Adelaida H. Wernischová

Tenkrát na západě

Tenkrát na západě, v ráji kovbojů, indiánů a padouchů. Tam se v dubnu vypravila naše nerozlučná parta ve složení Samuel a Šimon Svobodovi, Jakub Rais, Pavel (S. A. L. Á. M.) Slanina a Adelaida Wernischová + pár rodičů. Od Heleny Wernischové jsme dostali k našim narozeninám, roztroušeným v březnu a dubnu, lístky na tento perfektní znovuobnovený film. Napínavý děj s třemi hlavními hrdiny, padouchem, mstitelem a klasickým kovbojem a také s křehkou krásnou dámou nás všechny ihned vtáhl. Nejedná se ovšem jen o film dobrodružný, ale také velmi vtipný. Mládež má navíc smysl pro humor obzvlášť rozvinutý, takže jsem se chvílemi „řehtali jak diví“. Chvíle, kdy se hrdinové honí na střeše vlaku a střílí po sobě, nechybí ani v tomto filmu, ale je to film jakýmsi způsobem specifický. Sice se tam moc nemluví (každé slovo dělá film přece jen dražší), ale přesto je film velmi výmluvný. Tři nejznámější vražedné melodie v podání harmoniky, pískání a bendža nám jistě ještě dlouho budou vibrovat v uších. Doporučujeme, film je to opravdu bombastický a grandiózní!

Adelaida H. Wernischová

Víkendovka – Putování s králem Davidem

Víkendovky s Mikulášem Vymětalem a Helenou Wernischovou už získaly zaslouženou slávu, takže na tuto se nás vypravilo opravdu hodně. Plány nám ovšem zhatil velmi silný déšť, díky němuž jsme se nemohli vydat do Berouna, protože nepřipadaly v úvahu hry venku. Proto jsme zůstali na faře a poslouchali jsme Mikulášovo vyprávění o králi Davidovi a hráli různé tematické hry. I přes déšť však Marta Slámová s Adelaidou Wernischovou v noci dlouho a pečlivě plánovaly bojovku pro malé děti, které se dostavily v opravdu v hojném počtu. Druhý den tedy naše již zmíněná parta Samuel, Šimon, Marta, Adelaida, Pavel, Kuba a Eman, no prostě ti „velcí“, dopilovala všechny podrobnosti. Když déšť nakonec ustal, odjelo celé naše „víkendové společenství“ k Filipu Krupičkovi na chatu. I přes značnou práci se podařilo zapálit oheň a poobědvat buřty (prostě klasika!). Poté jsme si zahráli ještě pár her s tématikou krále Davida. Potom jsme už připravili naši dlouho očekávanoubojovku. Malé děti nejdřív mohly na tržišti získat platidlo (knoflíky) plněním různých „davidovských“ úkolů – například sběrem Jonatanových šípů, bojem s Goliášem, hledáním šperků Davidovy ženy Betšabé, atd. Po krátké přestávce se mohly vydat na krátkou cestu lesem. Musely projít kolem zahaleného poustevníka, neohlédnout se na něj ani přes jeho neustálé dorážení a rozveselit rozzuřeného Saula nějakým kouskem. Poté malým poutníkům dal Jonatan část vzkazu pro Davida a pomohl jim projít kolem stráží. Nakonec museli malí obvázat zraněného, který krvácel. V případě potíží mohli zaplatit vydělanými knoflíky. Na konci cesty přeci jen dospěli k Davidovi, který od nich převzal vzkaz o tom, že mu Saul usiluje o život, a za odměnu od něj dostali jedlé kameny, které posilují moudrost, sílu i odvahu. Malé děti byly očividně nadšené, takže naše snaha dopadla i přes pár zádrhelů dobře. Nakonec jsme ještě v lese hráli různé klasické hry, jako je vybíjená, a dokonce rugby (to ovšem bez účasti malých dětí) a k večeru jsme se vrátili do Prahy, všichni spokojení a s dalšími krásnými zážitky.

Adelaida H. Wernischová