Kázání Jana Husa na Neděli velikonoční

Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu. Říkaly si mezi sebou: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?“ Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký. Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se. Řekl jim: „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položily. Ale jděte, řekněte učedníkům, zvláště Petrovi: 'Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl.'“

(Marek 16, 1–7)

Hle, způsobil milý Spasitel, aby jeho zmrtvýchvstání bylo skrze ženy jiným ohlášeno, takže své matce dříve, jakož za to máme, ač evangelium nepovídá, ukázav se, jiným ženám se ukázal, aby skrze ně jiným jeho zmrtvýchvstání bylo oznámeno, proto, že jakož méně než apoštolé pochybily, taktéž aby dříve o jeho zmrtvýchvstání vědouce, jim je ohlásily. Nu kněží! Když v následování Krista pochybíte, napomenou-li vás ženy, mile přijměte. Jáť chci rád přijmout, kdykolivěk mě babka čemu dobrému, a zvláště abych byl dobře živ, naučí. Ale druzí mají za bláznovství, aby ženy dobré jich káraly neb čemu dobrému naučily, jakož učedníci Kristovi, co jim svaté ženy o Kristovi z jeho přikázání pravily, to oni za bláznovství měli, jakož dí sv. Lukáš v kapitole 24.

Vybral Pavel Filipi